Choroby a škůdci meruněk

Stromy meruněk jsou velmi náročné na stanovištní podmínky. Patří do teplejších oblastí, u nás jsou pouze hosté, a tak se k nim musíme chovat velmi pečlivě, řekli bychom dokonce, že je musíme přímo rozmazlovat. Aby výsadba byla dlouhověká, musíme stromy udržovat v dobrém zdravotním stavu.

Šarka švestky

Nejzávažnější virová choroba se vyskytuje i na meruňkách. Příznaky se projevují na listech světlejšími skvrnami či prstenci, na slupce plodu také skvrnami či prstenci. Nejzřetelnějším příznakem napadení šarkou jsou světlé prstence na peckách.

Proti tomuto onemocnění existuje jediné opatření – likvidace celého stromu i kořenů. Prevencí je výsadba zdravého certifikovaného materiálu.

Evropská žloutenka peckovin (ESFY)

Poměrně rozšířená fytoplazma na meruňkách, broskvoních a japonských slívách. Onemocnění se projevuje žloutnutím a svinovaním listů, listy jsou malé, předčasně opadávají, větve vyholují. Během jednoho až dvou let celý strom odumře. Nemoc se šíří biologickým materiálem (např. rouby), přenáší ji i mery.

Prevenci je pouze výsadba zdravé certifikované sadby. Napadený stromek je nutné okamžitě vykopat a spálit.

Předčasné odumírání meruněk

Velmi často k tomu dochází v nevhodných klimatických podmínkách pro meruňky. Příčina ještě nebyla věrohodně zjištěna. Má se za to, že zde působí celá řada faktorů. Projevuje se na jaře, kdy strom vyraší a náhle zvadne buď celá kostrová větev, nebo celý strom. Lidově se tomuto říká „mrtvice meruněk“.

Preventivně doporučuji nesázet meruňky na stanoviště s vysokou hladinou spodní vody, do těžkých půd volit jako podnože St. Julian a podobně. Řez provádět zásadně až v době vegetace (v květu), všechny rány okamžitě zatřít (latexová barva s přídavkem fungicidu). Velmi se osvědčily také postřiky měďnatými přípravky (Kuprikol, Champion) po opadu listů a potom na jaře před rašením. Jsou povoleny i v biosadech.

Moniliový úžeh

Tato houba napadá meruňky přes květy, které zasychají.  Později napadá i plodonoše. Ty také zasychají, s nimi i větvičky. Zaschlé listy zůstávají na větvičkách. Vypadají jako spálené. Choroba se šíří za deštivého počasí v době květu meruněk. Takovéto napadení bývá často vstupní branou pro choroby kůry a dřeva a k uhynutí celého stromu. Stejný původce napadá také plody, zejména ty popraskané či jinak poškozené např. vosami, které na stromě hnijí. Napadené plody zůstávají na stromě, mumifikují a jsou zdrojem nákazy v příštím vegetačním období.

Prevence spočívá ve včasném odstranění mumifikovaných plodů a zaschlých větviček až do zdravého dřeva a jejich spálení. Při vlhkém počasí v době květu doporučuji jeden až dva postřiky fungicidy na začátku kvetení (Rovral, Sporgon, Horizon). Proti monilii na plodech použít rovněž jeden z uvedených fungicidů při dozrávání. Musíme však dodržet ochrannou lhůtu.

Hnědnutí listů meruněk

Houba napadá listy, které se kroutí, hnědnou a opadávají.  Při velmi silném napadení může dojít k úplnému opadu listů. Houba přezimuje v opadaném listí. Spóry po odkvětu napadají stromy při vlhkém počasí. Na zahrádkách většinou stačí včas shrabat a zkompostovat opadané listí. Při případných pravidelných výskytech za deštivého počasí provedeme postřik fungicidem (Baycor, Dithane, Delan, Novozir, Sylit) 7 dnů po odkvětu a 3 x jej opakujeme v týdenních intervalech, pokud přetrvává vlhké počasí.

Škůdci

V našich oblastech nezpůsobují na meruňkách závažnější škody.

Poškození květů a malých plůdků nízkými teplotami

Asi nejčastější problém při pěstování meruněk ve středních polohách jsou nízké teploty a mrazíky. Prevence spočívá ve vysazování meruněk do nejlepších lokalit, svahů a k budovám. Rozhodující je také výběr vhodných odrůd. Některé odrůdy decimuje mrazík těsně pod  0°C, některé vydrží i -3 °C.

Problematické jsou způsoby ochrany, jako je zadešťování, pálení přichystaného klestí apod. Účinný se jeví postřik 0,2% Championem 24 až 48 hodin před předpokládaným příchodem mrazu od nalévání květních pupenů do počátku kvetení (do plného květu již nestříkat). Měď zničí bakterie, které slouží jako kondenzační jádra. Rozsah účinnosti je od 0 stupňů do –5 °C.

Z uvedeného je zřejmé, že pěstování meruněk v našich klimatických podmínkách není zrovna jednoduché, o to větší však bude radost z dopěstované úrody.

_________
Autor: Miroslav Přasličák

zpět na seznam