Doporučené staré odrůdy hrušní

Hrušně jako ovocný druh jsou náročnější na polohu a půdu, než jabloně. Zejména zimní odrůdy vyžaduji teplejší oblasti. Pro tyto jsou ideálními oblasti České středohoří a Jižní Morava, vyžaduji půdy záhřevné, propustné. Nesnáší půdy trvale zamokřené s vysokou hladinou spodní vody. Projevuje se to jak u některých starých odrůd (‘Pařížanka‘, ‘Pastornice‘ aj.), tak u nových zimních odrůd.

Letní a podzimní odrůdy však můžeme s úspěchem pěstovat i ve středních polohách. Pokud o něco slevíme z chuťových kvalit ovoce, můžeme zde pěstovat i některé zimní odrůdy.

Některé kdouloňové podnože mohou být méně odolné mrazu, ale za posledních 20 let jsem se nesetkal s případem, že by mi stromek na těchto podnožích nepřežil zimu.

Sortiment odrůd hrušní je v ČR již dosti rozsáhlý, zahradkář si má z čeho vybírat. Opět uvádíme ty odrůdy, které se osvědčily zde na Hlučínsku nebo v obdobných podmínkách.

Amanliská máslovka

Původ: Francie

Strom roste zdravě a vytváří mohutné koruny. Na půdu je nenáročná, nesvědčí jí sucho. Plod je středně velký až větší, slupka je hladká, jasně zelená, na sluneční straně může být lehce zarudlá. Jemné tečky pokrývají hustě celý plod. Dužnina je hodně šťavnatá, sladce kořenitá, chutná a vonná. Stromy bohatě každoročně plodí, češeme počátkem září, po několika dnech dozrává, přičemž barva plodů zůstává nezměněna. Jedna z nejúrodnějších hrušní vůbec.

Avranšská

Původ: Francie, konec 18. Stol.

Dosti vzrůstná odrůda, široce jehlancovitého habitu. Plod je střední velikosti, protáhlejší, s typickým pstruhovým líčkem. Dužnina velice kvalitní, je lehce natrpklá, vynikající. Velmi úrodná hrušeň, méně vhodná do drsnějších poloh.

Boscova lahvice

Původ: Belgie, nalezena asi roku 1830

Strom se nejlépe hodí do úrodných hlubokých půd, snáší i vyšší polohy, ale nedoporučuje se tam. Plodit začíná za 6-8 let po výsadbě, stejnoměrně, nikdy příliš mnoho. Chorobami netrpí, ale je hodně citlivá na mráz.  V mrazových letech 1929, 1939, 1941 a 1956 byla z hrušní postižena nejvíce. Plody jsou typicky baňaté, lahvicovitě protáhlé, zelenavě žlutá slupka bývá více, či méně zakryta jemnou bronzovinou korkovinou pro tuto odrůdu typickou. Češeme koncem září, chuťově dozrává tak za 3 týdny, kdy se vyznačuje jemnou, pikantně kořenitou chutí zcela rozplývavé dužniny. Náleží k nejdelikátnějším hruškám vůbec.

Clappova máslovka

Původ: USA, vypěstována jako semenáč ‘Hájenky‘ v 60. letech 19. století

Stromy zdravého růstu se spokojí i s půdou horší, nikoliv však suchou. Vyšší poloha není závadou, není li příliš větrná. Plodit začíná pozdě, 8- 12 let po výsadbě. Plodnost nebývá příliš vysoká, o to však stálejší. Ovoce je špičkové kvality. Plody váží okolo 200 g, jsou dosti vyrovnané. Uzrávají ve druhé polovině srpna, před ‘Williamsovou čáslavkou‘. Kombinace těchto dvou odrůd by neměla chybět na žádné, třeba i menší ovocné zahradě.  Slupka je žlutá, s krásným červeným líčkem, máslovitá, jemná a vonná dužnina je chuti naprosto vynikající.

Cukřenka (Cukrovka)

Původ: krajová odrůda Opavska

Často se množila pomocí semene. Strom tvoří vyšší, středně širokou korunu. Plody jsou spíše drobné, slupka je barvy hnědozelené, postupně dozrávají od půlky září do poloviny října. Jsou hodně sladké, hniličí, tradičně se používaly na sušení. 

Dielova máslovka

Původ: Belgie 1800

Stromy jsou dosti vzrůstné, širovce jehlancovité, typická je velký, kulatý list. Plod je dosti velký, baňatý, slupka žlutá s výraznými lenticelami. Dužnina je kvalitní, sladká s muškátovou příchutí, přitrpklá, velice dobrá. Velice kvalitní zimní odrůda hrušně, v současnosti méně známa. Vhodná spíše pro teplejší polohy, jakožto většina zimních odrůd.

Generál Le Clerk

Není v ČR registrovaná, je však hojně rozšířena mezi zahrádkáři. Podzimní odrůda, sklizeň ve 2. polovině září, vydrží do konce října. Plody střední až velké, celorzivé. Chuť je výborná, patří u mě k nejchutnějším hruškám. Vynikajíci je na křížaly.

Hardyho máslovka

Původ: Francie

Ač je naprosto skromná v nárocích, přece jen zasluhuje tato výtečná hrušeň příznivá stanoviště, polohy třeba i vyšší, pouze chráněné před větry. Na stanovišti je typická vysokou jehlancovitou korunou. Znamenitě odolává chorobám i mrazu. Plody mají šedozelenou slupku a bývají zpravidla téměř úplně pokryty skořicovou korkovinou, na slunci zarudlou do tónu pálené hlíny. Plody váží okolo 150 g, mají typický tvar s tlustou stopkou. Češou se od poloviny září a uchovají se 3–4 týdny. Velmi jemná dužnina s lososovým nádechem se rozplývá, má výbornou, sladce kořenitou chuť, s pikantní příchutí.

Charneuská

Původ:Belgie, 1. polovina 19. století

Dobrá půda, teplejší před větry chráněná poloha, jsou základní předpoklady pro bohatou plodnost, špičkového ovoce. Snáší i vysoké polohy, v mládí však trpí mrazy. Tvoří úzkou, vysokou, řidší korunu, jejíž větve rozklesávají pod tíhou plodů. Plodit začíná záhy po výsadbě a plodí stále, zřídka příliš mnoho. Plody někdy mírně zhrbolené jsou často značně velké a dosahují váhy přes 200g. Hladká slupka je u zralých plodů barvy žluté, na sluneční straně někdy rudé. Dužnina překypuje šťávou a vyniká výtečnou sladce kořennou chutí. Trhají se ve 2. polovině září a dají se uchovat asi do konce října.

Jakubinka

Původ: krajová odrůda Opavska

Vzrůstné, dlouhověké stromy, list menší. Existují 2 typy Jakubinek. První má plody soudečkovité, druhý, protáhlejší. Plod je malý, plodí v chumáčích. Úrodnost bývá obrovská, každoroční. Dužnina je sladká, velmi chutná, vynikající na zavařování. Chorobami netrpí. Kdysi velmi rozšířená odrůda, uzrává postupně od půlky července.

Jaškova

Pravděpodobně krajová odrůda, podobná Dielově, stromy však mají zcela odlišný habitus. Strom nalezen v zahradě paní Jaschke v Krnově. Jedná se o podzimní odrůdu. Zraje koncem září, vydrží jeden měsíc. Plody jsou velké až velmi velké, atraktivní, zelené barvy, na skládce jsou plody žluté. Chuť je dobrá. Má lesklý tmavě zelený list, výhony rostou převisle. Vyniká zdravotním stavem a plodnosti. Netrpí nízkými teplotami ve dřevě ani v květu, netrpí strupovitosti.

Kolmarská zlatá

Původ: Belgie

Strom roste mírněji, roste pěkně do výše, později pod tíhou plodů rozklesává. Plodit začíná velmi brzy, hojně v celých chomáčcích, takže plody se musejí protrhávat. Polohy snáší i výše položené, avšak teplé. V nárocích je dosti skromná, ovšem z nevhodných půd jsou plody podřadné jakosti a v chladných polohách hůře vyzrávají. Plody jsou střední velikosti, tvaru typicky hruškovitého, slupka je žlutá, jemně rzivá a tečkovaná. Dužnina je velmi jemná, nažloutle bělavá, výtečné, kořenitě sladké chuti. Češe se v první polovině října, zraje v listopadu a vydrží do ledna, výjimečně až do března.

Konference

Původ: Anglie, je známa od roku 1884

Stromy v mládí bujně rostoucí, vytváří až obrovské koruny. Plodnost je pravidelná, bohatá, ovoce bývá kvalitní. Plody ve tvaru protáhlých, štíhlých lahvic mají slupku zelenavě žlutou, ale zpravidla jemně zastřenou jemnou korkovinou. Bledě žlutavá dužnina je sladká, velmi šťavnatá, velice dobrá. Je středně citlivá na strupovitost. Ovoce sbíráme v polovině září zraje od října do listopadu.

Kozačka Stuttgarská

Původ: Německo

Bujně rostoucí odrůda, vysoké jehlancovité koruny. Plod je malý kuželovitě zaoblený, dužnina je velice kvalitní, aromatická, sladká. Vyžaduje spíše teplejší polohy, uzrává v srpnu. Je typickým zástupcem bujně rostoucích, maloplodých odrůd hrušní. Tyto odrůdy vynikají chutí a obsahem cukru. Dalšími odrůdami, které bychom zařadili do této skupiny jsou např. ´Šídlenka´,´ Nagevicova´, ´Máslovka římská´,´ Solnohradka´ či ´Pchavka´.

Křivice

Původ: Francie

Stromy nejsou náročné, plodí i ve vyšších polohách, ale jen v nejlepších polohách je ovoce opravdu kvalitní. Do vyšších poloh tedy nejde obecně doporučit. Je typická svoji štíhlou, nepříliš velkou korunou. Velké, v plné zralosti malebně červenožluté plody sklízíme koncem září až počátkem října. S oblibou padají, vydrží do konce listopadu. Jsou typické křivou krátkou a tlustou stopkou, mají charakteristické aroma. Jsou výborné, ovšem jen z vynikajících poloh.

Lucasova máslovka

Původ: Francie

Stromy střední velikosti. Nejsou náročné, plodí záhy po výsadbě. Středně citlivá na strupovitost. Plody jsou veliké, tečkovaná zelená slupka ve zralosti přechází do žlutozeleného odstínu. Jemná, šťavnatá dužnina je chuti velmi dobré lahodně kořenité. Sklízíme začátkem října, dá se uchovat přes Nový rok. Vhodná jen do teplejších poloh.

Madame verté

Původ: Belgie, počátkem 19. století

Stromům středního vzrůstu s široce jehlancovitou, vzpřímenou korunou, se daří v každé půdě, jen když není příliš suchá. Chorobami prakticky netrpí. Plody se dosti liší velikostí i tvarem, velké plody jsou chuťově nejlepší. Slupka je drsná, dosti tuhá, pokryta bronzově skořicovou rzí, základní zelenožlutá barva prosvítá jen místy. Nažloutlá dužnina zralých plodů je máslovitá, šťavnatá, sladce navinulá, kořenité chuti. Ovoce z dobrých poloh je skutečnou pochoutkou. Sklízí se co nejpozději, dozrává v prosinci a vydrží i přes únor.

Magdalenka

Původ: Francie

Strom roste velmi bujně a tvoří nepravidelné, řídké, dosti nevzhledné koruny. Spokojí se i s chudší půdou, nejchutnější je z hlubokých půd i sušších, teplých poloh. Pro drsné kraje se nehodí, za nepříznivých podmínek bývá nakyslá a bez chuti. Plody jsou malé, baňatého tvaru, slupka je hladká, zelená, na sluneční straně žlutozelená. Dužnina je šťavnatá, chuti příjemně citrónově navinulé. Dozrává někdy už začátkem července, jako snad nejranější hruška vůbec.

Mechelenská

Původ: Belgie, počátek 20.stol.

Strom roste slaběji, koruny bývají kulovité a podobné spíše jabloním. Typické jsou tenké šlahounovité letorosty, velmi hustá koruna a malý list. Plod je menší, široce kuželovitý, slupka zelená, částečně rzivá. Velice odolná vůči strupovitosti. Sklízíme po půlce října, uzrává od prosince do února,chuť je muškátovitě kořenitá, výborná.

Merodova

Původ: Francie, poč. 20.století

Bujně rostoucí odrůda, tvoří krásné, široce jehlancovité koruny. Plod je střední i větší, baňatý, světle žlutý s výraznými tečkami. Dužnina je velice šťavnatá, osvěžující. Jedna z nejúrodnějších odrůd, uzrává postupně od půlky září. Strupovitosti odolává.

Ministr doktor Lucius

Původ: Francie

Stromy jsou středně vzrůstné, tvoří krásnou jehlancovitou korunu. Plody jsou dosti velké, protáhlejší, krásné. Slupka je žlutá. Dužnina sladká, velice dobrá. Spíše do teplejších poloh, velmi chutná a vzhledná odrůda.

Muškatelka šedá

Muškatelky obecně jsou hrušně vyznačující se vysokou kvalitou a muškátovou kořenitostí dužniny. Jsou to vesměs bujně rostoucí dlouhověké stromy, uzrávají v létě. Výborně se hodí jako výsadby do krajiny, či solitéry k domu. Muškatelka šedá je krajová odrůda od Čáslavi. Obrovské stromy jsou mimořádně úrodné. Koruna je široká, kulovitá. Plody jsou malé, sladké, výborné muškátové chuti. Uzrává postupně od srpna. Dalšími muškatelkami jsou např. ´Muškatelka turecká´, či ´Muškatelka letní´.

Nelisova zimní

Původ: Belgie, začátek 19. století

Tvoří menší, slaběji rostoucí stromy. Koruna je široce kulovitá, list malý. Plod je menší, baňatý, pokrytý rzivostí, nevzhledný. Kvalitní dužnina vyniká ušlechtilou chutí. Sklízíme koncem října, uzrává postupně od prosince. Velice chutná a poměrně plastická zimní odrůda hrušně, strupovitostí netrpí. Málo rozšířená odrůda.

Pařížanka

Původ: Francie, konec 19. století

Roste středně bujně, v mládí vzpřímeně. Vytváří středně velké, rozkleslé, jehlancovité koruny. Plodí brzy, hojně a pravidelně. Odolnost proti mrazu i chorobám je značná. Roste dobře i ve vyšších polohách, ovšem kvalitní plody poskytuje jen na dobrých stanovištích v první zóně. Plod je střední, podlouhlý až baňatý, slupka tuhá, částečně rzivá, žlutozelená. Dužnina nažloutlá, chuti sladké, lehce kořenité, výborné, z nevhodných poloh jen průměrné. Sklízí se co nejpozději a vydrží i do února.

Pastornice

Původ: Francie, pol. 18.století

Vzrůstná odrůda, tvořící krásné jehlancovité koruny. Typický je dosti velký list. Plod je lahvicovitě protáhlý, dosti velký, slupka je zelená. Dlouhá stopka je vyhnutá na stranu. Odrůda náročná na teplo. Jen v teplých polohách jsou plody skutečně dobré, z vyšších poloh často bez chuti. Strupovitostí trpí středně. Velice úrodná odrůda. Sklízíme postupně od října, dost padá.

Salisburyho

Původ: Belgie 1800

Středně vzrůstná odrůda, tvoří husté jehlancovité koruny, s poměrně tenkými letorosty. Plod je střední, baňatější, velikostně dosti nevyrovnaný. Jemná dužnina vyniká sladkostí s velmi příjemným aroma. Trpí dost strupovitostí, a proto se do vyšších poloh nedá doporučit. Velice úrodná a chutná podzimní odrůda.

Solanka

Původ: stará česká odrůda z Litoměřicka

Velmi bujná odrůda, tvoří obrovské široce kulovité koruny, typický je obrovský kulatý list a velmi silné letorosty. Odrůda snadno poznatelná i jen podle stromu. Plod je středně velký, protáhlý, zelenožlutý. Dužnina jemná šťavnatá, velice chutná. Uzrává postupně od začátku srpna, velice vhodná odrůda do vyšších poloh, kde nahrazuje ´Clappovu máslovku´, která trpí více strupovitostí. Jedna z odrůd extrémně lákavých pro vosy a sršně.

Sixova máslovka

Původ: Belgie

Strom roste v mládí bujně, tvoří pěkné jehlancovité koruny, spodní větve se však pod tíhou plodů rozklesávají. Plodí velmi pravidelně, hojně, prakticky nevynechává. V suchých půdách mohou plody po odkvětu opadnout, v deštivých letech trpívá plísní. Tvar plodu je rázovitý, variabilní, většinou velmi rozšířený uprostřed. Velikostně je velmi proměnlivá, povrch zvláště velkých plodů je zhrbolený. Slupka je hladká, sivě zelená, místy rzivá. Dužnina je šťavnatá, bílá, pod slupkou nazelenalá, zcela jemná, chuti sladké, velmi dobré, s pikantní trpkou příchutí. Češe se v polovině října. Chuťově dospívá v polovině prosince a vydrží někdy až do března. Výtečná odrůda, ale jen v dobrých polohách.

Šedá letní - Špinka

Původ: Francie, kde je známa 400 let, pravděpodobně byla nalezena jako lesní semenáč

Stromy dosahují vysokého stáří, rostou bujně a vytvářejí vznosné, rozložité koruny. Je vhodná i do vyšších poloh, naopak v příliš teplých polohách mají plody blátivou dužninu. Je odolná vůči mrazu. Plody mají tlustou kožovitou slupku, často úplně překrytou rzí, dužnina je bílá, pod slupkou nazelenalá, s výbornou pryskyřičnou příchutí. Jedna z nejchutnějších a nejsladších odrůd. Strom zaujme i v květu, nádhernými, na hrušku obrovskými květy. Plody dozrávají koncem srpna až v září a musí se brzo spotřebovat. Jedna z mála hrušní, které prosperují i v polohách skutečně drsných.

Williamsova čáslavka

Původ: Anglie, kde mateční strom vyrostl nahodile z jádra roku 1796

Stromy nejsou příliš dlouhověké, tvoří spíše menší jehlancovité koruny. Plodí velmi brzy po výsadbě, hojně a pravidelně. Je rozšířena po celém světě, jako snad nejpopulárnější hruška vůbec. Velikost plodů se různí, většinou však váží okolo 200 g. Hladká slupka bývá slabě zelenavá, v plné zralosti žlutá, celá poseta jemnými rzivými tečkami. Celý plod význačně voní. Bílá, velmi jemná dužnina vyniká jemnou, sladkou, pikantně navinulou chutí, ovšem v mokrém, studeném létě bývá bez chuti. Češeme koncem srpna, protrháváním můžeme prodloužit sklizeň až do konce září.

zpět na seznam