Doporučené staré odrůdy třešní a višní

Dönisenova žlutá

Původ: Německo.

Stromy střední velikosti i stáří. Plody jsou střední velikosti, i v plné zralosti žluté. Šťáva nebarvivá. Žlutoplodá odrůda, dobré chuti, nedosahuje chuťových kvalit předešlých odrůd. Z důvodu žluté barvy není atraktivní pro ptactvo. Zraje současně s ´Napoleonovou´.

Germersdorfská

Původ: Německo, polovina 19. století.

Stromy rostou bujně, tvoří široce rozložitou korunu. Plody jsou velké, tmavě červené až černé. Dužnina obsahuje barvící šťávu, je pikantní, velmi chutná. Uzrává krátce po ´Napoleonově´, jedná se o tmavou, dosti rozšířenou chrupku. Kvete o něco později než ´Napoleonova´, z tohoto důvodu je vhodnější do rizikových oblastí.

Hedelfingerská

Původ: Německo.

Strom roste bujně a tvoří vyšší řidší korunu. Plody jsou velké až velmi velké, tmavě červené až černé, dužnina má tmavě barvící šťávu. Velmi kvalitní dužnina je velmi chutná. Odrůda může být místy méně plodná. Velmi kvalitní tmavá chrupka dozrávající krátce po ´Napoleonově´.

Karešova

Původ: ČR, zač. 20. století, Podkrkonoší.

Zdravé stromy, s širokou korunou. Plody jsou dosti velké, tmavočervené barvy. Dužnina je poměrně tuhá, v deštích nepuká, třešňově kořenitá. Uzrává ve druhém třešňovém týdnu, je jednou z nejlepších raných třešní, uniká vrtuli třešňové. Tmavá srdcovka.

Kaštánka

Původ: ČR, krajová odrůda Kolínska.

Mohutné stromy tvoří vysokou jehlancovitou korunu, což je typický poznávací znak. Plody jsou menší až střední, polotuhé dužniny se světle barvící šťávou. Chuť je velmi dobrá. Zraje ve druhém třešňovém týdnu, kvalitou výrazně převyšuje ´Rychlici německou´. Velmi úrodná odrůda. Černá srdcovka, netrpí monilií ani vrtulí třešňovou.

Napoleonova chrupka

Původ: Neznámý, popsána již v 18. století.

Strom roste bujně, tvoří široké, kulovité koruny. Je dosti mrazuodolný. Plody jsou velké, žlutočervené, v maximální zralosti tmavě červené. Jedná se o světlou chrupku, šťáva nebarví. Dužnina velmi kvalitní, chutná, s pikantní nahořklostí. Je značně citlivá na deštivé počasí, kdy praská a následně hnije. Zraje v pátém třešňovém týdnu, od konce června i dříve. Jedna z nejrozšířenějších odrůd.

Rychlice německá

Původ: Německo.

Stromy středního vzrůstu s širokou jehlancovitou korunou. Plody jsou menší, tmavě červené, dužnina barví. Nejranější třešňová odrůda, s poměrně malou jakostí. V nepříznivých letech mohou být plody až brakově drobné.

Troprihterova

Původ: Německo, počátek 19. století.

Stromy rostou bujně jen v mládí, později růst ustává, tvoří vysoko kulovité koruny. Plody jsou velké, tmavě rudé s prosvítajícími pihami. Dužnina je tuhá, tmavě rudá, s barvící šťávou výtečné kořenité chuti. Zraje ve třetím třešňovém týdnu jako jedna z nejchutnějších a největších ranějších třešní. Tmavá polochrupka.

Thurn-Taxis

Původ: ČR, Mladoboleslavsko, je možné že se jedná o velmi starou, zapomenutou odrůdu.

Stromy typického vzrůstu, jejichž kosterní větve míří přímo nahoru. Roste bujně. Plody jsou velmi velké, slupka tmavě červená. Dužnina pevná, chruplavá, výborné chuti. Tato velmi jakostní tmavá chrupka zraje současně s Napoleonovou, za deště puká, vysoké koruny ztěžují sklizeň.

Vlkova

Původ: Morava, vypěstována školkařem Vlkem 1892.

Strom roste bujně a tvoří vyšší koruny. Trpí značně klejotokem.  Plod je střední velikosti, žlutočervený, dužnina řidší, šťavnatá, velmi chutná. Poloraná srdcovka na přímý konzum, na kompoty se nehodí, kvete až o týden později než ´Napoleonova´, hodí se velmi dobře do oblasti, kde je riziko zmrznutí květů. Netrpí vrtulí třešňovou ani praskáním plodů. Dozrává od 3 třešňového týdne.

Winklerova raná

Původ:  Německo.

Stromy jsou vzrůstné, rozložité. Plody jsou střední velikosti, tmavě rudá, dužnina má červenou šťávu. Velmi raná odrůda, uzrává krátce po nejranější ´Rychlici německé´, kterou ale značně převyšuje po kvalitativní stránce.

Další zajímavé odrůdy jsou například ‘Císaře Františka chrupka‘, ‘Lyonská ranná‘, ‘Vítovka molitorova‘,

‘Grollova chrupka‘, ´Těchlovická´, ´Pumra´.

Višně mají o něco menší nároky než třešně. Netrpí tolik jarními mrazy v době květu, nepraskají jako třešně, trpí však také monilii během deštivého června.

Amarelka královská

Původ: Neznámý, velmi stará odrůda.

Stromy nižšího vzrůstu. Plody jsou střední velikosti, spíše menší, krásně červené s nebarvivou šťávou. Uzrávají od června a výborně se hodí na konzervaci. Na stromě vydrží až jeden měsíc.

Královna Hortensie

Původ: Francie, 18. století.

Bujně rostoucí stromy tvoří vysoké kulovité koruny. Plody jsou velké, světle červené, dužnina je světlá, nebarvící. Kříženec mezi třešní a višní, charakteristické navinulé výtečné chuti. Zraje od půlky června, plody jsou velmi jemné, nehodící se k přepravě, ani ke konzervaci. Stolní odrůda sladkovišně.

Morela pozdní

Původ: Francie, velmi stará odrůda.

Stromy slabého vzrůstu a výrazně převislých korun se musí častěji zmlazovat, aby nedošlo k vyholení větví. Plody jsou značně veliké, karmínově červené dužniny, výrazně kyselé chuti. Jedna z nejlepších odrůd pro konzervaci, na jídlo je až moc kyselá, spíš pro milovníky její charakteristické chuti. Zraje začátkem července, ve vyšších polohách až po půlce července.

Ostheimská (Vlasačka)

Původ: Neznámý, velmi stará odrůda.

Stromy jsou až keřovitého, neuspořádaného slabšího vzrůstu. Pěstovala se jako pravokořenná, tvoří velké množství odkopků. Plody jsou střední velikosti, dužnina š´tavnatá, s rudou barvící š´távou. Chuť je příjemně ostře nakyslá. Odrůda velmi dobré chuti, zrající současně s Napoleonovou v 5. třešňovém týdnu, plody jsou velmi vhodné na konzervaci. Odrůda Ostheimská- ušlechtilá je podobná jen má uspořádanější růst.

Podbielského

Původ: Německo, zač. 20. století, semenáč Ostheimské.

Stromy bujného vzrůstu, tvoří rozložité koruny. Plody jsou velké, tmavě červená, dužnina je rudá a barví. Chuť je výborná, příjemně navinulá. Zraje od půlky června, středně úrodná, ale plody jsou výborné jakosti.

Sladkovišeň raná

Původ: Neznámý, velmi stará odrůda.

Stromy tvoří vysokou, úzkou korunu, spokojí se s každou půdou. Plody jsou střední velikosti, tmavě červené, sladkokyselé, výborné chuti. Sladkovišeň uzrávající postupně od začátku června, spíše stolní než hospodářské použití.

Vackova

Původ: Konec 19. století, semenáč ´Ostheimské višně´, ČR.

Stromy středního vzrůsru, rostou uspořádaněji než ´Ostheimská´, tvoří charakteristické kulovité koruny. Plody jsou střední velikosti, slupka je tmavočervená. Zraje už v první polovině června, je velice ranou a přitom jakostní, úrodnou višní, jemně nakyslé chuti.

Záhoračka

Původ: Jugoslávie, u nás se rozšiřuje od 70. let.

Stromy menších korun. Plody jsou střední, tmavě červené, výborné navinulé chuti. Uzrává od konce června.

Dalšími zajímavými odrůdami jsou např. ‘Morellenfeuer‘,‘Oblačinská‘, ´Španělská´, nebo ´Olivet´.

_________
Autor: Ondřej Dovala

zpět na seznam