Morušovník

Morušovník

Morušovníky jsou ovocné stromy, plodící drobné peckovičky na společném dužnatém vřetenu. Souplodí, podobá ostružině, jsou tmavě fialová anebo bílá (Morusnigra - moruše černá, Moruše trnavská a Morus alba - moruše bílá. Jsou pěstovány zejména v teplých a úrodných oblastech. Na našem území jsou známé již dlouhou dobu a místy se pěstují již po staletí (od konce 18. Století).

Podle pamětníků rostly v minulosti světlo i tmavoplodé moruše v  zahradách i u cest v mnoha obcích na Opavsku i na několika místech na Hlučínsku. V současnosti jsou moruše zaznamenány v Bolaticích, Borové a v Malých Hošticích.

Pěstování

Stromům vyhovuje osluněné stanoviště s dostatečně zavlažovanou hlinitopísčitou nebo písčitohlinitou půdou. V pozdějším věku snese i sušší stanoviště díky velmi rozsáhlému kořenovému systému.

Do 5 let po výsadbě se provádí výchovný řez.Morušovník velmi dobře regeneruje a obrůstá i po namrznutí. Stromy kvetou začátkem května. Květy se na stromě u roubovanců objevují po 3-4. roku po výsadbě v podobě krátkých jehněd, které opyluje vítr (moruše jsou samosprašné).

Využití plodů

Roubované stromky začínají plodit ve třetím až čtvrtém roce po vysazení. Větší úrody ovoce dosáhneme po osmi až deseti letech. Moruše dozrávajíběhem poloviny června až srpna.Připomínají protáhlou ostružinu o velikosti až 3 cm, vynikají svou lahodnou sladkokyselou chutí a hlavně tmavé moruše i šťavnatostí. Plody moruše se nejlépe sklízí setřásáním na nataženou fólii. Sklizeň z jednoho stromu se pohybuje kolem 90kg, ale např.trnavské moruše dosahují sklizně i 200 kg.

Plody obsahují mnoho vitamínů, zejména vitamín C. Pomáhají regulovat hladinu krevního cukru a mají celkově pročišťující účinky na organismus. Lze je konzumovat čerstvé nebo podobně jako ostružiny zpracovat na víno, šťávu, kompoty, džem, a to i v kombinaci s jiným ovocem.

Odrůdy moruší:

´Morušovník bílý´ - je z morušovníků nejvyšší, dorůstá až 18 m. Vytváří kolem 10 m širokou, kulatou korunu. Jeho plodenství jsou velká až 2,5 cm mají bílou až jemně narůžovělou barvu a chutnají nasládle a spíše mdle. Dozrávají v červenci a srpnu. Tomuto stromu vyhovuje spíše sušší stanoviště, nevadí mu větrná poloha. Je mrazuvzdorný až do –35°C.

´Morušovník černý´– dorůstá do výše 10 m a má hustou, rozložitou až 15 m širokou korunu. Jeho tmavozelené listy jsou až 20 cm dlouhé. Tmavě fialové až černé, 2,5 cm dlouhé hroznovité plodenství je podobné ostružinám. Dozrává v srpnu a září, chutná příjemně sladkokysele. Stromy nejsou náročné na půdu. Rostou pomaleji, než ostatní druhy moruší. Jsou mrazuvzdorné až do -30°.

´Morušovník červený´– je na rozdíl od bílého a černého dvoudomý, proto je nutné pěstovat samčí i samičí strom. Vzrůst je podobný jako u morušovníku černého. Jeho až 3cm dlouhé plodenství má tmavě purpurovou barvu a chutná sladce. Dozrává v červenci a srpnu. Zkřížením černého a červeného morušovníku vznikl  kultivar Trnaviensis (‘Moruše trnavská‘),  oblíbený na Slovensku a na moravském Slovácku.

Jana Bucharová: IN: http://www.ireceptar.cz

zpět na seznam