Choroby a škůdci jabloní

 V následujícím textu uvádíme základní přehled škůdců a nemocí jabloní. Více podrobných informací k této problematice najdete ve specializované literatuře a na webech nebo v obchodech (kde však ne vždy narazíte na zkušeného prodavače).

U jabloní je v současnosti potřeba zasahovat zejména proti následujícím chorobám a škůdcům:

Choroby

Fyziologická skvrnitost dužniny

Jedná se o poruchu ve výživě. Projevuje se před dozráváním, nebo i na skládce tmavěji zbarvenými, mírně propadlými místy na slupce, zejména v kališní části plodů. Vyskytuje se u některých náchylných odrůd (např. ‘Coxova reneta‘, ‘Vanda‘, ‘Aneta‘, ‘Lipno‘, ‘Rozela‘ a další).  Je způsobena nedostatkem vápníku v plodech a projevuje se zejména na mladých, přeroubovaných nebo příliš bujně rostoucích stromů, především pak při přehnojení dusíkem a draslíkem, na těžkých a zamokřených půdách.

Prevence funguje následující: vyrovnaná výživa, nepěstovat náchylné odrůdy, provádět letní řez, mít dostatečně velkou násadu plodů. V krajních případech je velice účinný postřik, nejlépe chloridem vápenatým na list od začátku července ve 14 denních intervalech. Pamatujme, že postřikem musí být ošetřeny plody. Na trhu jsou přípravky Kalkosan, Kalkosol, Wuxalcalcium, Stopit, Caltrac a další.

Virové a mykoplazmatické choroby

Patří mezi ně:

-          proliferace jabloně

-          mozaika jabloně

-          zploštělost jabloně

-          gumovitost jabloně

Tyto choroby bývají také šířeny nekontrolovaným roubovým materiálem a některé i škůdci. Vnímavost k těmto chorobám je u jednotlivých odrůd velmi rozdílná. U napadených stromů je nutná jejich likvidace i s kořeny.

Základní prevencí je nákup zdravého, certifikovaného materiálu. Výpěstky v ovocných školkách podléhají pravidelné kontrole. 

Bakteriální spála růžovitých

Jedná se o karantenní chorobu. Vyskytuje se pouze v některých oblastech. Šíří se napadeným množitelským materiálem a také hmyzem. Projevuje se postupným zasycháním napadených částí s typickým hákovitě svěšeným vrcholem letorostů.  Za vlhka se z napadených částí vylučují drobné kapičky bakteriálního slizu. Po zjištěníje nutné okamžitě napadenou část odstranit a spálit, a to řezem hluboko do zdravé části stromu, případně odstranit celý stromek. Při podezření na výskyt této závažné choroby je povinností ji nahlásit státní rostlinolékařské správě nebo obecnímu úřadu.

Padlí jabloňové

Tato houbová choroba je nejvíce škodlivá zejména v teplejších oblastech a to na některých náchylných odrůdách jako ‘Jonathan‘, ‘Idared‘ a dalších. Projevuje se bílým, jako by pomoučeným povlakem letorostů a listů, při silném napadení letorosty hnědnou.  Na ovoci potom dochází k síťovité rzivosti plodů.  Chorobu značně omezují silnější zimní mrazy. Pro zahrádkáře je nejlepší prevencí výběr odrůd – tzn. nepěstovat silně náchylné odrůdy. Výborně se mi také osvědčilo odstřihnutí celých napadených výhonů a to již během vegetace při jejich zjištění. K chemickému ošetření na zahrádce (zejména pak ve vyšších polohách) přistupuji pouze ojediněle. Využívám přípravky, které používám proti strupovitosti a jsou zároveň účinné i proti padlí jako např. Zato, Diskus, Topas apod. Dále je jemožné použít Sulikol, Kumulus, Punch, Clarinet, Talent.

Strupovitost jabloně

Je to v naší oblasti nejzávažnější houbová choroba jabloní. Šíří se již na jaře (už při rašení) ze spadaného listí a spory jsou přenášeny větrem. Choroba se projevuje vznikem sazovitých skvrn na listech i plodech. Silně napadené listy opadávají. Malé plody rovněž opadávají, větší plody se deformují, praskají, vytváří se na nich typické strupy. Z napadených částí se druhotně napadení šíří i na nové výhony. K šíření infekce je nutné vlhké počasí.

Preventivně je třeba udržovat řídké a vzdušné koruny, nepěstovat jabloně v uzavřených a zastíněných polohách, vysazovat rezistentní nebo tolerantní odrůdy (některé ze starých odrůd, z nových odrůd‘Angold‘, ‘Rubinola‘, ‘Topaz‘, ‘Ametyst‘, ‘Prima‘, ‘Sirius‘, ‘Rozela‘, ‘Orion‘, ‘Karmína‘ a další). Pomáhá také na podzim nebo časně na jaře pečlivě shrabat listí.

Při pěstování náchylných odrůd se neobejdeme bez preventivního chemického ošetření.  S tímto je nutno při deštivém jaru začít včas. První postřik při rašení, další v 10 až 14 denních intervalech, pokud trvá deštivé počasí. Pokud je sucho, k infekci nedochází, po tuto dobu chemicky neošetřujeme. Důležité je udržet stromy zdravé do konce června. Pokud se to podaří, potom již není třeba stromy neošetřovat. Výjimkou je jeden postřik asi 3 týdny před sklizní. Ten je dobrý i proti skládkovým chorobám a sazovitosti. Doporučuji i u takzvaných rezistentních odrůd provést alespoň dva preventivní postřiky.

Na trhu je celá škála povolených postřiků proti strupovitosti. Osvědčily se mi Zato, Diskus, Topas, Chorus, Talent, Delan, Novozir, Captan, Clarinet, Punch, Score a zejména Syllit. Tímto přípravkem ve zvýšené koncentraci (v souladu s návoden) je možno zasáhnout i v případě, že porost byl již strupovitosti napaden, příznaky se začínají projevovat na listech.  Z biologických přípravků Myco-Sin VIN, Cocana.

Upozorňuji na nutnost střídat přípravky s různou účinnou látkou. Nutnost chemického ošetření se ukázala v naší oblasti v roce 2010. Vývoj počasí byl pro napadení strupovitosti tak příznivý, že ten, kdo běžné odrůdy preventivně nestříkal, nic nesklidil.

Zahraniční ovocnářské firmy proti této chorobě stříkají i 16x za rok. Takže co jsou to tři postřiky u zahrádkáře.  Já osobně ještě provádím postřik na list 6 % roztokem močoviny těsně před opadem listí na konci vegetace. Spadané listí se rychleji rozloží. V zahrádce však stačí listí včas shrabat.

Sazovitost jabloně

Tato houbová choroba se poslední roky dosti rozšiřuje. Příčina je snad v tom, že došlo k odsíření elektráren. Již nedochází k takovému spadu kyselých dešťů, kdy síra toto onemocnění potlačovala. Před dozráním nebo i ve sklepě se na plodech tvoří tmavé sazovité skvrny, které však jdou setřít. Tato choroba se objevuje i u odrůd rezistentních ke strupovitosti. Pokud se toto onemocnění v některých oblastech vyskytuje pravidelně, to souvisí s dešti koncem léta a na podzim, doporučuji jeden postřik koncem srpna nebo začátkem záři některým fungicidem proti strupovitosti – Diskus,Zato, Delan apod., z biopřípravků Cocana.

Moniliová hniloba

Setkáme se s ní u mechanicky poškozených plodů, které hnijí již na stromě nebo až ve sklepě. Pro napadení je nezbytné poranění slupky plodů – např. obalečem, kroupami, nehty při sklizni, vytržení stopky a podobně.

Mechanická ochrana spočívá v následujícím: sklízet nepoškozené plody, včas odstranit tzv. mumifikované plody a to jak na stromě, tak i pod stromem, bojovat proti obalečům.  Hniloby a jiné skládkové choroby výrazně omezíme postřikem vhodným fungicidem tři týdny před sklizní – Delan, Zato, Diskus apod., z biopřípravků Myco-Sin VIN, Cocana. Během skladování ovoce kontrolujeme a napadené plody odstraňujeme.

Škůdci

Obaleč jablečný

Jeden z nejzávažnějších škůdců na jabloních. Způsobuje červivění plodů. Jedná se o malého motýlka, kdy samička klade vajíčka na malé plůdky a plody. Z nich se vyvine housenka, která se zavrtává do plodu. Jedna housenka je schopna takto znehodnotit i tři plody. Malé poškozené plůdky opadávají, vetší ovoce zůstává na stromě a projeví se v něm červivost, plod předčasně „dozrává“, nedá se skladovat, hnije.

Obaleč jablečný má v teplejších oblastech, a to často i u nás, dvě generace. Biologická ochrana je ve světě používaná zejména metodou matení samců pomocí feromonových kapslí. U drobných pěstitelů je tato metoda prakticky nepoužitelná.  Používá se chemická ochrana larvicidy (Calypso, Mospilan, Steward, Trebon….) nebo ovicidy (Insegar, Dimilin, Nomolt…), z biopřípravků Madex, Biobit.

Doba postřiku je závislá na průběhu počasí. Obecně termín postřiku proti první generaci přichází začátkem června, proti druhé generaci bývá v polovině srpna. Ale daleko lepší je termín postřiku volit s pomocí feromonového lapáku.

Ten dostaneme koupit. Jedná se o složený kartón nebo papírovou trubku, kde dno je natřeno nevysychavým lepem (Chemstop) a pod strůpkem je zavěšena feromonová kapsle se samičím feromonem. Lapák se zavěsí v polovině května do koruny jabloně a pravidelně se sleduje počet ulovených samečků, přilepených na dně. Po spočítání se odstraní, stav se zapíše. Toto se dělá denně. Počet vždy kolísá, při nejvyšším počtu, takzvané letové vlně, je předpoklad, že bylo oplodněno nejvíce samiček. Tehdy se provede postřik ovicidy, nebo se počká 8 dnů a postříká se larvicidy.  Feromonový lapák stačí jeden pro celou zahrádkářskou osadu. Ale musí jej kontrolovat pravidelně spolehlivý pěstitel, který ostatní upozorní na letovou vlnu. Aby to však nebylo tak jednoduché, v některých letech je nálet samečků obaleče jablečného značně rozvleklý a letových vln je několik. Z vlastních zkušeností však mohu doporučit použít přípravky Calypso či Mospilan, které mají delší dobu účinnosti a překryjí delší období.

Ještě chci upozornit, že proti škůdcům na jabloních a vůbec na ovocných stromech nedoporučuji používat insekticidy, u nichž je účinnou látkou pyretroid (Karate, Decis, Nurelle D apod.), jelikož ničí užitečné organismy (Typhlodromuspyri) a následně se přemnoží svilušky.

Sviluška ovocná, sviluška chmelová

Jsou to drobní pavoučci, kteří sáním na spodní straně listů při přemnožení způsobují škody.  List ztrácí zelenou barvu, bronzovatí a může i předčasně opadnout. Na spodní straně starších listů lze vidět jemné pavučinky. Škodí za teplého a suchého počasí. Běžně proti těmto škůdcům není nutné chemicky zasahovat.  Na stromech se přirozeně vyskytují draví roztoči, kteří se sviluškami živí a jejich populace udržují na přijatelné úrovni. Problém nastává, pokud dojde ke zničením dravých roztočů nevhodně zvoleným insekticidem (ze skupiny pyretroidů). 

Při kalamitním výskytu svilušek je možné použít některý z povolených arkaricidů – Nissorun, Sanmite, Omite,… U přípravku Omite zásah ještě 2x vždy po sedmi dnech opakovat. Působí pouze na dospělce. Účinná je ekologická ochrana– vysazení dravého roztoče Typhlodromuspyri.

Mšice jabloňová, mšice jitrocelová

Asi všem pěstitelům známí škůdci. Škodí sáním na mladých výhonech. Výhon krní, různě se kroutí. Ovoce je zakrnělé, znehodnocené. Mšice škodí v první polovině vegetace. Potom se přemisťuje na mezihostitele a nalétávají na jabloně na podzim, kde kladou vajíčka.  U drobných pěstitelů, pokud mají pár jabloní, není nutná chemická ochrana. Napadené výhony s kolonií mšic je možné pravidelně odstřihovat, nebo je rozmačkat. Jinak je možné použít při rašení některý z přípravku (Oleoekol, … ) Mšice rovněž likvidují přípravky, které používáme proti pilatce jablečné a obaleči. Proto většinou nemusíme zvláště zasahovat. Při přemnožení je však potřeba včas zasáhnout i cíleně proti mšici samotné, nejlépe prostředky Pirimor, Mospilan, aj., z biopřípravků NeeamAzal-T/S.

Vlnatka krvavá

Druh mšice, který se může vyskytovat zejména po mírných zimách.  Škodí sáním na větévkách. Je červená, pokryta bílým popraškem, bezkřídlé samičky mají bílá vlákna. Jsou ukryty jako by ve vatě. Přezimují na kořenech a patách stromů, ve štěrbinách kůry. Larvy se na jaře rozlézají do korun jabloní.

Většinou stačí na jaře při výskytu rozmačkat kolonii, případně lze použít postřik (Pirimor, Mospilanaj.) se smáčedlem.

Pilatka jablečná

Častý a někdy kalamitní škůdce jabloní. Způsobuje tzv. první červivost, samička klade vajíčka do květu. Housenka je pak schopna zničit několik plůdků. Mladé larvy napřed ožírají mladé plůdky na povrchu – charakteristické jsou obvodové jizvy a deformace, plod neopadává. Později vykusují směrem k jádřinci otvory, které jsou vyplněny trusem (páchne po plošticích), a takové plůdky opadávají.

Chemická ochrana spočívá v postřiku v době, kdy opadávají okvětní plátky květů. Stačí jeden postřik – přípravky Reldan, Calypso, aj., z biopreparátů Quassis.

Květopas jabloňový

Větší škody způsobuje pouze v blízkosti lesa nebo sadů, kde přezimuje a odtud dospělci nalétávají na jabloně. Charakteristickým příznakem jsou zaschlá,hnědá až černá neotevřená květní poupata v době květu. V takovém poupěti je housenka.

Chemické ošetření se provádí preventivně a to pouze v místech jeho pravidelného kalamitního výskytu. Jarní ošetření Oleoekolem provádíme ve fenofázi myšího ouška (u květních pupenů se začínají objevovat špičky listů), kdy teplota přesáhne 17 stupňů Celsia. Je možné použít i Calypso ve směsi s Ekolem nebo se smáčedlem.

Hryzec vodní

Hryzec je, alespoň pro mne, nezávažnějším škůdcem jabloní, zejména v blízkosti vodních toků a vodních ploch. Jedná se o drobného hlodavce, který přes den žije v zemi a pouze někdy v noci vylézá na povrch. Nenapravitelné škody způsobuje na podzim a v zimě okusem kořenů ovocných stromů.  Charakteristickým znakem je kořen okousaný do špičky. Neznám stoprocentní ochranu proti hryzci. Elektronické plašiče u mě nefungují.  Tvrdím, že kdo dokonale vyřeší ochranu proti hryzci, ten by měl dostat Nobelovu cenu. Je nutné používat celý komplex opatření a nepřestávat. Snad jediné, co se mi osvědčilo, je sadit stromky do králičího pletiva. Je to však ekonomicky dosti náročné a pracné. Hryzec dále nesnáší pravidelně obdělávanou půdu. Naopak travní porost, i pravidelně kosený, mu plně vyhovuje.

Polní a lesní zvěř

Také zajíci, králíci a srnčí dovedou udělat značné škody. Okusují v zimě a zejména v předjaří kůru na kmeni a mladé větve. Nejlepší ochranou je dokonalé oplocení, které je potřeba v zimách s vysokou sněhovou pokrývkou kontrolovat, nejsou-li u plotu závěje.

Pokud výsadbu nemůžeme oplotit, musíme stromky chránit buď chráničkou nebo pletivem. U vyšších stromků kmínek, u nižších celé, což bývá problém. Další z možností je použít repelentní přípravek jako např. Lanol N, Stop Z apod.

Občas se mohou vyskytnout ještě další choroby nebo škůdci, kteří se kalamitně rozšíří, a v případě, že překročí práh škodlivosti, je potřeba proti nim zasáhnout.

_________
Autor: Miroslav Přasličák

zpět na seznam