Choroby a škůdci broskvoní

Tak jako všechny ovocné druhy, tak i kulturní broskvoně, bývají napadány různými škůdci a chorobami, které znehodnocují sklizeň ovoce nebo zkracují životnost vysazeného stromku. A protože broskvoň v našich oblastech není původní druh, podmínky pro jejich pěstování u nás nejsou zrovna ideální.

Jejich zdravotnímu stavu proto musíme  v těchto okrajových polohách věnovat větší pozornost.

Šarka švestky

Postihuje i broskvoně. Projevy tohoto virového onemocnění nejsou na broskvoních tak patrné, jako např. na ‘Švestce domácí‘. Jsou to světlejší skvrny na listech, světlé kroužky na slupce plodů, nižší cukernatost plodů. Přenášejí ji mšice, rozšiřuje ji i člověk napadeným materiálem. Prevencí je nákup certifikovaných stromků, likvidace napadených stromů.

Evropská žloutenka meruněk

Napadá i broskvoně. Šíří se infikovaným materiálem, přenáší ji i mšice. Projevuje se červenáním listů, jejich svinováním a předčasným opadem, odumřením celého stromu. Jedná se o fytoplasmu. Prevencí je odstranění napadeného stromu, nákup certifikované sadby.

Kadeřavost broskvoní

Nejzávažnější houbová choroba v naší oblasti. Projevuje se zduřelými, zkadeřelými listy. Na těchto se dělají světle zelené až červené puchýře. Napadené listy opadávají, letorosty jsou zdeformované a krátké. K infekci dochází brzy zjara, často i v zimě při krátkodobém oteplení. K této chorobě jsou náchylné skoro všechny kulturní odrůdy broskvoní z našeho sortimentu. Výjimkou jsou odrůdy ‘Primissima Delbart‘, ‘Amsdenova‘ a ‘Martina‘. U všech ostatních musíme provést preventivní ošetření. Důležité je to provést včas, těsně před tím, než se začnou otevírat terminální pupeny. Většinou to bývá v čase, kdy začíná kvést líska. Každý rok to je v jiném kalendářním termínu. První postřik provedeme měďnatými přípravky (Kuprikol, Champion apod.). Na jaře můžeme provést při deštivém počasí druhý postřik fungicidy (Delan, Sylit apod.)-

Padlí broskvoňové

U nás nezpůsobuje většinou závažnější hospodářské škody. Neprovádíme proti němu ochranné postřiky.

Moniliová hniloba

Projevuje se hnitím plodů na stromě. Napadá zejména nektarinky. Houba napadá plody, které mají poškozenou slupku např. prasklou, poškozenou vosami a podobně. Napadené plody zůstávají na stromě a mumifikují. Jsou potom zdrojem infekce příští jaro. Prevencí je včasný sběr a spálení mumifikovaných plodů. U nektarinek a choulostivých odrůd plochých broskví při deštivém počasí doporučuji preventivní postřiky fungicidy při dozrávaní plodů s ohledem na dodržení ochranné lhůty (Horizon, Rovral, Sporgon). U nektarinek je také důležitá pravidelná závlaha, aby plody při silnějších deštích po předchozím déletrvajícím suchu nepopraskaly.

Choroby kůry a dřeva

Bývají nejčastější příčinou odumření větví a celého stromu. Na poškozených nebo neošetřených místech dochází ke klejotoku a zasychání větví. Dřevo často bývá napadáno dalšími houbami. Prevencí je provádění řezu až v době květu. Každou větší řeznou ránu, zejména na kmeni a silnějších větví je nutno zatřít štěpařským voskem, latexem s přídavkem fungicidu a podobnými přípravky.  Osvědčil se postřik měďnatými přípravky po opadu listů a potom před rašením (zároveň je to ochrana proti kadeřavosti).

Mšice hnízdotvorná, mšice broskvoňová

Způsobují svinovaní listů a deformaci výhonů. Při jejich zjištění doporučuji postřik Pirimorem. Při pravidelných výskytech provést jarní ošetření např. Oleoekolem.

Poškození květních orgánů nízkými teplotami

Projevuje se v tuhých mrazivých zimách, kdy vymrznou květní pupeny. Stromy na jaře nekvetou. Také mohou být poškozeny stromy v květu nebo s malými plůdky pozdními jarními mrazy. Prevencí je nevysazovat broskvoně do mrazových kotlin.

Skalní odpůrci používaní chemie mohou broskvoně pěstovat i bez postřiků s jedinou výjimkou, a tou je ošetření proti kadeřavosti broskvoní. Při deštivém průběhu rašení pupenů, a to bývá ve většině let, se bez tohoto opatření neobejdeme. Dva postřiky měďnatými přípravky připouští i ekologické ovocnářství.

_________
Autor: Miroslav Přasličák

zpět na seznam