Choroby a škůdci slivoní

Dříve než se budeme věnovat chorobám a škůdcům, je zde několik doporučení:

·       vysazovat pouze odrůdy, tolerantní k šarce švestky a takové, které netrpí houbovými chorobami,

·       volit slunné a vzdušné stanoviště,

·       udržovat řídké koruny,

·       vyvěšovat lepové desky k odchytu pilatek, šetřit užitečný hmyz,

·       volit odrůdy, které nejsou vyhledávány pilatkou v takovém množství, že by zničila celou úrodu (Čačanská lepotica, Stanley), naopak velmi napadány pilatkou jsou všechny renklódy,

·       tak jako u jiných ovocných druhů, i u slivoní, pokud chceme použít chemickou ochranu, snažíme se ji omezovat na minimum. Proti chorobám a škůdcům často neošetřuje vůbec, často pak musíme slevit z kvality vypěstovaného ovoce,

·       pokud přistoupíme k chemii, není vhodné použít pyretroidy, které ničí i užitečný hmyz, a následně se mohou přemnožit svilušky.

Šarka švestky

Je nejhorší virová choroba peckovin, která je rozšířená skoro na celém území ČR. Na Hlučínsku je skoro všude. Projevy onemocnění jsou různé, v závislosti na vnímavost odrůdy. Mezi nejvnímavější patří ‘Švestka domácí‘.  Na listech se tvoří světlejší kroužky a skvrny. Plody z velké části předčasně opadávají, mají málo cukrů, jsou znetvořeny neštovicemi, nejsou chutné.

U tolerantních odrůd (některé Čačanské a Topy) se projevy šarky objevují pouze na listech a plody jsou bez příznaků. Myrobalány příznaky šarky dokonale maskují. Listy i plody jsou bez příznaků, přesto virus šarky v pletivech je.

Odrůda ‘Jojo‘ je tak přecitlivělá na šarku, že napadené místo odumře a virus se nemůže šířit dále. Toto je pro nás z praktického hlediska dobré. Někdy se tato vlastnost nesprávně označuje jako rezistence k šarce.

Hlavními přenášeči šarky jsou mšice. Nemalou zásluhu na tom má i člověk výsadbou infikovaného materiálu, při používaní nemocných roubů. Setkáváme se s tvrzením, že lidé mají v zahradách klony ‘Švestky domácí‘, které prý šarkou netrpí. Vždy se jedná o staré stromy, na kterých se její příznaky nevyskytují. Je to způsobeno tím, že staré stromy nebývají tak často vyhledávány mšicemi a tudíž viróza na ně není přenesena. Takové stromy často nemívají mladé přírůstky a výhony, na kterých mšice přednostně sají. Když se však takový klon pokusíme naroubovat, abychom dostali mladé stromy, zpravidla jsou velmi brzy šarkou napadeny.

Proti šarce není žádný postřik. Pokud ji chceme zlikvidovat, musíme vykopat a spálit napadené stromy i s kořeny a to i v širokém okolí. Nestačí jen na své zahradě, ale i u souseda, z alejí kolem cest, Prunus spinosu na mezích a okrajích lesů.

Toto je však nemožné. Proto se s šarkou musíme naučit žít, vysazovat odolné a tolerantní odrůdy, systematicky bojovat proti mšicím a vysazovat certifikovanou sadbu.

Puchrovitost švestky

Jedná se o houbovou chorobu, podobnou kadeřavosti broskvoní. Plody se deformují, tvoří tzv. bouchoře. Napadá pouze některé odrůdy (např. Švestku domácí) a pouze v některých letech. U mě se tato nemoc nevyskytuje. Pokud by se někde vyskytovala pravidelně, účinkují na ni všechny přípravky, které jsou určeny proti kadeřavosti broskvoně (Kuprikol, Champion, Delan, Sylit …). Postřik se provádí na jaře těsně před rašením. Po vyrašení již není vhodné používat měďnaté přípravky.

Moniliová spála peckovin

Houbová choroba, kterou jsem ještě donedávna znal pouze u višní a meruněk. V posledních létech bývají napadány i některé choulostivé odrůdy (‘President‘,  ‘Seneca‘). V době kvetení dochází k infekci přes květy. Květy a později větvičky s listy zasychají a zůstanou dlouho viset na stromě. Vypadá to, jako by strom byl ožehlý. Prevence spočívá v odstranění všech mumifikovaných plodů ze stromů i země nejpozději koncem zimy. Odstřižení a spálení všech napadených větviček. Při pravidelných výskytech u citlivých odrůd lze provést dva postřiky fungicidy v době kvetení (Horizon, Rowral).

Moniliová hniloba peckovin

Projevuje se tím, že plody hnijí již na stromě. Napadá pouze mechanicky poraněné plody – popraskané, napadené vosami, obalečem, kroupami apod.

Prevence spočívá ve stejných opatřeních jako u předešlé choroby: mumifikované plody od loňska nesmí zůstat na jaře na stromech a pod stromy. Při poškození plodů můžeme použít fungicid (Rowral Flo, Horizon), musíme však dodržet ochrannou lhůtu před sklizni. Citlivými odrůdami jsou ‘Seneca‘, ‘Carpatin‘, ‘Wazonova renklóda‘ a další.

Choroby kůry a dřeva

Vyskytují se zejména na stanovištích s vysokou hladinou spodní vody. Prevencí je na takových místech použít jako podnože St. Julian, řez provádět až v době květu, rány po řezu ošetřit . Pomáhá také postřik měďnatým fungicidem buď po opadu listů nebo brzy na jaře.

Pilatka švestková, pilatka žlutá

Jedná se o drobné vosičky, které kladou na jaře v době květu do květů vajíčka. Housenka zničí 3 až 4 plůdky. Škodlivost pilatek poznáme, že stromy nám pěkně kvetly, ale nemáme žádnou úrodu. Zejména u renklód takto může být zničeno i 100 % úrody. Napadené plůdky při velikosti asi 10 mm opadnou. Uvnitř plůdků je vyžraná chodbička.

Často se setkávám s názorem, že renklóda nebo švestka neplodí, protože nemá opylovače. Ve většině případů je to však zaviněno právě pilatkou.

Toto je snad jediný škůdce na slivoních, u kterého doporučuji každoročně ošetřit chemicky. Postřik se provádí v době, kdy opadly dvě třetiny okvětních plátků. Používám Calypso nebo Reldan. Pozor na to, že kvetení u jednotlivých odrůd probíhá různě.

Obaleč švestkový

Je původcem červivosti plodů. Jedná se o malého motýlka, který má za vegetaci dvě generace. Některé odrůdy jsou napadány silně, některé méně. Pokud chceme mít plody zdravé, použijeme chemické ošetření – Calypso, Mospilan apod. Ošetření provádíme na základě monitoringu feromonového lapače. Ten vyvěšujeme v květnu. Buď ošetřujeme jen proti první generaci. Pokud to provedeme dokonale a ve vzdálenosti 50 metrů nejsou neošetřené stromy, proti druhé generaci ošetřovat nemusíme. Jinak ošetřujeme i proti druhé generaci. V tomto případě lapač vyvěšujeme znovu po 20. červnu. Podle náletu volíme termín postřiku, který jednou opakujeme.

Metoda matení samečků obaleče pouze s pomocí feromonových kapslí je účinná pouze v izolovaných výsadbách.

Mšice

Švestky jsou napadány několika druhy mšic. A protože jsou přenášeči virové šarky švestek, měli bychom být v boji s nimi velmi důslední. Kromě toho oslabují stromy, zhoršují kvalitu plodů, stromy mohou po jejich větším napadení v zimě dokonce namrzat. Velké škody dělají v ovocných školkách na nových výhonech roubovanců.

Největší škody způsobují od května a v létě. Později se stěhují na hostitelské rostliny. Zpět se vracejí na podzim, kdy kladou zimní vajíčka.

Chemicky zasahujeme proti vajíčkům brzy na jaře (Oleoekol, Calypso+smáčedlo). Během vegetace při přemnožení insekticidy (Pirimor, Calypso, Reldan  apod.).

Svilušky

Někdy, zejména v teplých letech, se může projevit kalamitní napadení slivoní sviluškami. Jsou to drobní pavoučci, sající na spodní straně listů. Listy při silném napadení bronzovatí. Toto se projevuje u pěstitelů, kteří používají pyretroidy, jimiž si vyhubili dravého roztoče. Běžně se proti sviluškám nestříká. Při kalamitním napadení je možné použít např. Sanmite, Omite, Magus a podobně. Biologická ochrana spočívá ve vysazení dravého roztoče Typhlodromus pyri.

Vlnovník višňový

Je to u nás poměrně nový zavlečený škůdce, který se nebývale rozšiřuje a dělá velké škody, zejména v ovocných školkách. Je to roztoč, který saje na mladých výhonech. Silně napadené výhony předčasně rozvětvují, tvoří se metly na koncích výhonů. Na výhonech způsobuje také charakteristické jizvy. Má několik generaci do roka, chemická ochrana je poměrně problematická. Snad nejúčinnější je ošetření časně na jaře Sulkou, dále jsou povoleny Kumulus, Sulikol, arkaricid Magus.

_________
Autor: Miroslav Přasličák

zpět na seznam