Domů   hlucinsko-ovoce@centrum.cz

Výsadba a péče o ovocné stromy - Řez
 

Ošetření starého ovocného stromu v praxi

  •      Strom ve fázi 4 lze ještě velice efektivně zmladit, na rozdíl od fáze 5, kdy se dá sice se stromem taky ještě pracovat, ale už mnohem méně efektivně. Leckdy stojí za úvahu, jestli ho nenechat spíš na dožití jakožto zajímavé torzo.
  • ·         Jak už bylo zmíněno, bujné odrůdy sice dokážou vytvořit novou korunu, ale ta není nikdy tak kvalitní, jako když ji vytvoří díky našim řezovým zásahům. Proto se snažíme zasahovat vždy před tím, než k tomu procesu začne docházet, tedy ještě před počátkem prosychání koruny.
  •            Čím je strom v lepším stavu, tím musí být zásah méně radikální a o to více je efektivní.

 

·         Postup je následující:

o   upravujeme vždy růstové poměry celého stromu, ne pouze některé části. Strom v přirozeném vývoji postupně dává víc energie do výše položených částí koruny. My se snažíme řezem bojovat proti tomuto přirozenému procesu, a tedy potlačujeme horní větve konkurující těm spodním. Samozřejmě respektujeme růstové zvláštnosti stromu.  Vždy pozorně sledujeme, do kterých větví už strom nedává moc životní síly, a ty přednostně odstraňujeme. Určitě není dobré násilím přetínat dráhy, kde energie naplno proudí. Těmito zásahy se snažíme o budoucí rovnoměrnější roznos energie. Do všech částí koruny by se mělo dostávat pokud možno stejné množství – vytváříme rovnováhu.

o   Kromě větší mechanické stability, kdy je kladen důraz na snižování pákového efektu, je zde z ovocnářského pohledu i nezanedbatelná věc, kterou je snadnější sklizeň.                      

o   Platí pravidlo, že spodní větev, pokud je alespoň trochu perspektivní, má přednost před výše položenou konkurencí. Chybně uřezaná větev ve spodní části stromu nám už totiž nikdy nenaroste.Jednímz největších problémů u neudržovanýchvysokokmenných stromů je ten, že zastíněné spodní větve chřadnou a vznikají tzv. hluchá místa. Nahoře tedy zakracujeme více než dole, kde děláme spíše jen průklest. Zásadně sesazujeme větve na mladší, výhodně položené odnože.

o   Výsledkem je strom, jehož absolutní výška sice zůstává víceméněstejná, ale výrazně se zredukovala objemová kapacita koruny ve vrchních částech.

o   Pokud ošetřujeme starý strom, děláme průklest a zmlazovací řez dohromady. Tyto zákroky vybudí intenzivnější růst stromu, probouzí se spící pupeny v kůře, tvoří se vlky a to je přesně to, co chceme. Strom díky lepší fotosyntéze ve větších listech obživne.

o   Je určitě záhodné pokračovat v postupném zmlazování i v dalších letech a postupně nahradit většinu starého dřevo novým. S vlky se dá dále pracovat, ty slaběji rostoucí lze použít při rekonstrukci plodného obrostu.Svýhodně rostoucími bujnými vlky se zase mohou postupně částečně nahradit stávající kosterní větve.

 

·        Důležitá je doba zmlazovacího řezu, pokud:

o   u jádrovin, pokud máme možnost si vybrat, volíme únor, či začátek března, kdy už nehrozí větší mrazy, není třeba se obávat ani řezu už v prosinci, když zrovna nemrzne. Hlavně v případě stromů, které už vůbec nepřirůstají, je důležité, aby zmlazovací zákrok byl proveden ještě před tím, než se strom začne probouzet a začne v něm kolovat míza. Kdybychom řezali až třeba někdy v dubnu, odstranili bychom s větvemi i velkou část asimilátovýchreserv, a následný růst by nebyl tak vitální, stejně jako by se neprobudilo tolik spících pupenů.

o   u peckovin provádíme řez až v období před květem či v květu, u třešní je výhodný řez i během sklizně. Není od věci si větve takříkajícpředřezat ještě před probuzením stromu, právě z důvodu abychom neodstraňovali ony asimilátové rezervy. Ovšem konečný řez je důležité dělat až ve vegetačním období, tedy během kvetení a i při něm používáme Zahnův řez (na aktivní čípek) na kritických místech u rozvětvení, když chceme sesadit starší výhon na mladší tenčí odbočku. Odstraňujeme jejaž v dalších letech, kdy odbočka dostatečně zesílí.

U peckovin je obzvláště důležité nedělat velké řezné rány a i ty malé je lépe zatřít voskem.Rovněž je důležité vědět, že přestárlé stromy ať už třešní či slív nelze efektivně zmladit. Spící pupeny v kůře totiž brzo vyhasínají, udělat u takového stromu radikální zmlazovací řez, tak bychom dokázali jen to, že uděláme podivné umírající torzoze stromu, který ještě řadu let může být okrasou a z pohledu extensivního sadaře i slušně plodit.

U peckovin je důležité začít zmlazovací řez včas, a to ve fázi 3, tedy plodnosti a růstu. Je to důležité i z toho důvodu, že slivoně, višně, meruňky či broskvoně plodí na rozdíl od jádrovin na jednoletém dřevě, tedy pro kvalitu i kvantitu je důležité mít pěkné přírůstky. Stromy musíme lehce zmlazovat i z toho důvodu, protože hlavně u slivoní velice rychle prosychá plodný obrost uvnitř stromu.


·         Ošetření řezných ran:

o   menší plochy u jádrovin není třeba ničím zatírat, u peckovin je dobré zatřít voskem i rány o průměru 1 cm.

o   velké řezné rány je důležité zatřít i u jádrovin, ale rozhodně není nutné zatírat je hned po řezu, jak se můžeme leckde dočíst.Zatření má ten význam, že snižuje riziko vzniku vhodného prostředí pro dřevokazné houby.  Ideálem by bylo zatřít rány hned po řezu, řezná plocha totiž v průběhu doby lehce rozpraská a rovněž je zde faktor efektivity času, kdy člověk musí jít na stejné místo dvakrát. Bohužel nedá se natírat barvou při nižších teplotách, které v řezovém období většinou panují. Ideální je latexová barva, nebo Balakryl. Luxol není z důvodu velké zasákovosti vhodný. Rány tedy postačí zatřít někdy v průběhu roku.

 

Tolik tedy základní zásady a principy řezu. Je vidět že správný řez není nějaký násilný proces, ale že vychází z biologických potřeb každého ovocného druhu. Pokud se o strom průběžně během života staráme, jedná se pouze o detailní práci a není třeba žádných radikálních řezů. U neudržovaných, přestárlých stromů bez přírůstků se bohužel někdy nelze vyhnout ani tomu.  Potom stojí za zváženou, jestli nenechat strom raději bez zásahu. Základem je poznat onu hranici, kdy je zásah ještě efektivní. Tu samozřejmě laik nedokáže odhadnout, proto je lépe se u sporných stromůporadit se zkušeným odborníkem.

Bezzásahový režim je ovšem oprávněný jen v případě opravdu přestárlých, proschlých stromů.  S drtivou většinou stromů se dá pracovat, a když budeme zachovávat výše uvedené zásady, výrazně prodloužíme jejich životnost. Argument že příroda ví sama nejlíp, kdy má strom odejít, zde neplatí. Resp. samozřejmě pro přírodní vývoj nemá význam, aby nějaký organismus žil delší dobu než je nutné. Jde hlavně o to přivést na svět potomstvo. Stromy se chovají přesně dle zákonů evoluce, jenže pro nás (i pro ně jako jedince) je mnohem výhodnější, pokud tu s námi oni mohykáni časů minulých mohou být co nejdéle.

zpět na seznam
 

Ke stažení

Ovocnářské vzdělávání na Hlučínsku

Pěstování ovocných stromů a keřů - vzdělávací texty

 

Aktuality

Náš projekt s posledním kurzem oficiálně končí, nadále můžete využívat jeho výsledky uveřejněné v několika rubrikách a stahovat vzdělácací texty

 

OVOCNÁŘSKÝ Kvíz

Zúčastněte se a vyhrajte některou z hodnotných cen (ovocnářské nářadí, publikace a další). Stačí zodpovědět správně více než polovinu otázek.

 

Autorský kolektiv

 
©2012 | webadmin&design