Domů   hlucinsko-ovoce@centrum.cz

Zpracování ovoce - Recepty našich babiček
 

Jak se využívalo ovoce za časů našich babiček

Čerstvé ovoce požívalo se jako pochoutka pro osvěžení a jako pokrm, konservované (sušené nebo smažené) ovoce sloužilo k úpravě pokrmů. V okolí měst se nosilo ovoce na trh, nebo se prodávalo doma, kde pro něj jezdili lidé z města nebo překupníci, kteří si jej museli často sami natrhat.

Musíme si uvědomit, že ještě před sto lety bylo maso poměrně vzácnou částí jídelníčku, cukr se ještě průmyslově nevyráběl nebo byl hůře dostupný a drahý. Ovoce proto bylo nedílnou a nezbytnou součástí jídelníčku.

Hlavními ovocnými pokrmy byly vařené hrušky, pečená jablka, slívové halečky (švestkové knedlíky) a varmužka (bryja), která se připravovala z hrušek nebo ze směsi hrušek a jablek a ze slív. Při pečení chleba se pekl hruškový pecenek, kdy se do těsta  zapeklo tolik čerstvých hrušek, kolik se jich tam vtěsnalo.

Podobně jako v jiných oblastech nechávaly se některé odrůdy hrušek zahniličit a jedly se pak jako „hnilky“.

Sušené ovoce (hrušky, jablka a slívy) se používalo také na polévku a varmužku, která byla v zimě hlavním pokrmem, zejména v době postní. Z povidel byly připravovány různé pokrmy a koláče. Řada z těchto pokrmů se v původních recepturách nebo upraveně připravovala ještě v dobách nedávno minulých nebo se připravuje dosud.

 

Lepucha (slivová polévka)

 

Sušené slívy se povařily ve vodě, k nim se přidalo větší množství kysané smetany zadělané moukou. Potom se vše za stálého míchání lehce povařilo. Lepucha se jedla s brambory.

 

 

 

 

Hrušková polévka

 

V létě čerstvé, v zimě suché hrušky se obraly od mušek a stopek, opařily horkou vodou a daly do hrnce vařit (do třílitrového hrnce cca půl kilogramu hrušek). Uvařily se doměka a scedily, přičemž sceděná voda se nechala stát. Uvařené hrušky se nakrájely na drobno, mohly se dále vařechou rozmělnit, a vlily se zpět do ponechané vody, kde se nechaly dojít do varu. Přidala se zádělka připravená ze smetany nebo mléka, ve které se rozmíchala mouka (3 lžíce). Vše se nechalo krátce vřít a stále se míchalo, aby se polévka nepřipálila.

 

 

 

 

Varmužka (bryja)

 

Varmužka se vařila podobně jako hrušková polévka, hrušek se však dalo do vody mnohem více a udělal se hustší zádělek. Varmužka se vařila v zimě ze sušených hrušek, často se přidala i sušená jablka a někdy i slívy. Zvláštní pochoutkou byla varmužka, v níž se povařily telecí nebo jehněčí nožičky a maso se pak najemno nakrájelo a přidalo během přípravy bryje. Pokrm se jedl na oběd s halečkami, méně často s brambory nebo chlebem.

 

 

Halečky s ovocem

 

Halečky se dělaly z ječmenné mouky, do které se přidaly nevařené naškrábané brambory. Jedly se omaštěné roztaveným máslem, posypané tvarohem, omáčkou, na podzim s hruškami, jablky, které se uvařily v celku a vysypaly do velké mísy uprostřed stolu. Slívy se do halečkového těsta nadívaly, do jedné halečky se jich vlezlo pět, šest až sedm sliv.  Po uvaření se rozkrájely a případně posypaly tvarohem.

 

 

 

 

Šimlena

 

Studená omáčka se připravovala ze smažených slív, které se rozdělaly v mléce a osladily. Šimlena se jedla s halečkami nebo méně často s chlebem.

zpět na seznam
 

Ke stažení

Ovocnářské vzdělávání na Hlučínsku

Pěstování ovocných stromů a keřů - vzdělávací texty

 

Aktuality

Náš projekt s posledním kurzem oficiálně končí, nadále můžete využívat jeho výsledky uveřejněné v několika rubrikách a stahovat vzdělácací texty

 

OVOCNÁŘSKÝ Kvíz

Zúčastněte se a vyhrajte některou z hodnotných cen (ovocnářské nářadí, publikace a další). Stačí zodpovědět správně více než polovinu otázek.

 

Autorský kolektiv

 
©2012 | webadmin&design