Doporučené staré a krajové odrůdy jabloní - 1. část

Albrechtovo

Původ: německé Slezsko.

Nenáročná odrůda, slabšího vzrůstu, později jsou koruny výrazně převislé. Plod je větší, zploštěle kulovitý, krásný, s téměř nebo zcela červenou slupkou, velice podobný odrůdě ´Wealthy´, s níž má společný i převislý růst. Odrůda je jedna z vícero odrůd pocházející z ´Cara Alexandra´ (´Bismarcovo´, ´Creo´, ´Peasgood´). Bohatý plodič, vhodný i do horších podmínek, odolnost vůči strupovitosti je velice dobrá. Chuťově nedosahuje kvality nejlepších odrůd, spíš hospodářské jablko, jakož i ostatní odrůdy jejichž rodičem je ´Car Alexandr´. Podzimní až raně zimní odrůda.

Astrachan  červený

Původ: Pobaltí, velmi stará odrůda.

Stromy bujného růstu, s velkými tmavými listy. Nenáročná odrůda, velice vhodná i do vysokých poloh, nesnáší suché půdy. Plod je prostředně velký, kulovitý, s krásnou červeně pruhovanou slupkou. Chuť je sladce navinulá, osvěžující. Podobná odrůda Astrachán bílý je citlivější na strupovitost. Obě uzrávají od konce července.

Baumannova reneta

Původ: Belgie začátek 19. století, odtud se rozšířila do celé Evropy.                                                            

Nenáročná odrůda, rostoucí v každé půdě, nemá ráda sucho a těžký jíl. Plodnost je stálá a každým druhým rokem velmi dobrá. Plody jsou mírně zploštělé, váží okolo 140-200 g, jen výjimečně bývají menší. Barva slupky je červená v proužcích různých odstínů. Dužnina je bílá, chruplavá, hojně šťavnatá, kořenitá, dobrá. Nemá se sklízet dříve než v polovině října, raději později. Uzrává v prosinci a vydrží chutné až do května. Citlivější na strupovitost. Plody bývají při velkých úrodách až brakově drobné, k čemuž může dojít i na suchých a chudých půdách. Výborná odrůda na sušení.

Batul

Původ: Rumunsko, Sedmihradsko, velmi stará odrůda.

Roste středně bujně, velmi zdravě. Vytváří vysoce kulovité koruny, později převislé. Plodí pozdě, nevýrazně střídavě, uspokojivě. Proti mrazu i chorobám je značně odolný. Nenáročná odrůda, které se nejlépe daří ve slunných polohách podhůří. Plod je menší ploše kulovitý až kulovitý. Slupka je suchá, barvy slámově žluté. Typickým rysem je velice malý kalich. Chutné jablko sympatického vzhledu.

Berlepschova reneta

Původ: Německo, 1880. Kříženec ´Ananasové renety´ a ´Ribstonského´.                                                      

Byla pěstována především v Německu, u nás se rozšířila na začátku 40. let v zákrskových výsadbách. Odrůda tvoří vysoce kulovité, později široce kulovité velké koruny. Plod je zploštěle kulovitý, široce žebernatý, střední až menší velikosti. Slupka je částečně drsná, matná, suchá, pevná. Základní barva je zelenožlutá, později žlutá, líčko je žíhané. Lenticely jsou nepravidelně rozmístěné a kolem kalichu mohou vytvářet rzivou plochu. Plody jemně voní. Dužnina je žlutavě bílá, středně zrnitá, chruplavá, středně šťavnatá. Chuť je sladce navinulá, nakyslá, mírně aromatická, velmi dobrá. Chuťová delikatesa. Plody se sklízejí v polovině října, při suchém podzimu padají, ale nesmí se podtrhnout, neboť pak silně vadnou. Konzumní zralost začíná v prosinci, vydrží do března i déle. Je středně odolná vůči strupovitosti, náchylnější na rakovinu. Velice chutná odrůda, avšak náročnější, nehodící se příliš na extensivní pěstování.

Bernské růžové

Původ: Švýcarsko, nyní rozšířeno po celé Evropě.                                                                             

Daří se mu v každé půdě pro jabloně vhodné, do větrných poloh se z důvodu tenkých stopek, špatně na větvičkách držících nehodí. Korunu tvoří pravidelně jehlancovitou, plodit začíná brzy a plodí pravidelně, každým druhým rokem více. Odrůda rychlého vývoje, stromy rychleji stárnou, nutno častěji zmlazovat. Kdysi ceněno pro odolnost vůči houbovým chorobám, nyní však dost citlivé na strupovitost. Plody střední velikosti jsou červené, modravě ojíněné, velmi lákavé. Dužnina je jemná, šťavnatá, sladká, lehce kořenitá. Zraje v říjnu a vydrží i do února.

Bláhovo oranžové

Původ: Česká republika.

Kříženec odrůd ´Coxova reneta´ a ´Wagenerovo´, šlechtitele Václava Bláhy. Koruny jsou úzké, pyramidální, vzpřímené, dalším typickým znakem je tmavý, člunkovitý list. Plody jsou střední velikosti, až celočervené, kuželovitého tvaru, dosti podobné na odrůdu ´Matčino´. Dužnina je nažloutlá, pevná, chuť navinule sladká, velmi dobrá. Sklízíme začátkem října, vydrží až do března. Odolnost vůči strupovitosti je vcelku dobrá. Vzhledem k menšímu vzrůstu se výborně hodí i do malých zahrádek.

Blenheimská reneta

Původ: Oxford, Anglie, konec 19. století.

Stromy mohutných korun širokého vzrůstu. Nesnáší suché půdy. Polohu žádají teplou, chráněnou, s vysokou vzdušnou vlhkostí. Pro drsné a zvláště větrné polohy se nehodí. Jako triploidní odrůda patří ke špatným opylovačům.  Plody jsou až obrovské, ploše kulaté, se zlatožlutou hladkou slupkou, na sluneční straně začervenalou a pruhovanou,  sklízejí se ne dříve než začátkem října. Dužnina je žlutobílá, hutná, velmi šťavnatá, příjemně kořenitá výborné chuti. Lze požívat od listopadu a vydrží do dubna. Vzhledově podobná ´Harbertova reneta´ je horší jakosti.

Boikovo

Původ: Německo.

Velmi otužilý strom, roste dobře i v místech s chudší půdou. Plodí asi pátým rokem po výsadbě a poté velmi hojně. Krásné, žebernaté žluté plody s červeným líčkem váží 150-230 g i více. Sklízíme koncem října, čímž se podpoří chuť v plné zralosti, která počíná v lednu. Do června se plody uchovají bez potíží, ale vydrží i déle. Chuť šťavnaté dužniny je nakyslá, sladce navinulá, s lehkou kořenitou příchutí. Proti strupovitosti a padlí je málo odolné, nesnáší uzavřené prostory, vhodná i do vysokých, ale větrných poloh.

Boikovo obrovské

Původ: Německo 1828.

Dlouhověké, obrovské stromy, plodící na výrazně dlouhém dřevě. Odrůda je slušně odolná vůči strupovitosti a hodí se i do vyšších poloh. Plody jsou vysoce kuželovité, žluté většinou bez líčka. Typickým rysem je ledovatění dužniny. Váhou mohou leckdy přesáhnout půl kilogramu. Chuť je sladší než u ´Boikova´, vyrovnaná, poměrně velice dobrá. Sklízíme v říjnu, lépe probírkou, často totiž padají. Vydrží až do dubna.

Borovinka Charlamowski

Původ: jižní Rusko, před rokem 1800. Středně vzrůstné stromy, typické velkým listem. Plod je střední velikosti, ploše kulovitý, charakteristicky výrazně žíhaný. Dužnina je bílá šťavnatá, chuť navinulá, kyselejší, velmi osvěživá. Velmi odolné vůči mrazu, hodí se do drsných poloh. Neúnavný plodič, jedna z nejlepších odrůd na mošty, uzrává od půlky srpna.

Boskoopské

Původ: pochází z Boskoopu v Holandsku, kde bylo vypěstováno v polovině 19. století.

Tvoří vznosné, vysoké, široce rozložité koruny. Libuje si v půdách hlubokých, hlinitých, dostatečně vlhkých a propustných. Suché a chudé stanoviště způsobuje ranou plodnost podřadného ovoce. Úrodnost počíná asi 10 roků po výsadbě, bývá stálá, každým druhým rokem hojná. Nutno ovšem zabezpečit oplozování, protože ‘Boskoopské‘ je jako triploidní odrůda přísně cizosprašná. Ani při velkých úrodách neklesá váha plodů na dobrém stanovišti pod 160 g. Plody jsou až obrovské, narezavělé, žluté, na slunci červeně zardělé, navinulejší, pravé renetové chuti. Dužnina je žlutavá, při nevhodném počasí ovoce puká. Češeme od poloviny října, ne příliš pozdě, neboť padají. Chuťově dozrávají v prosinci, vydrží až do léta. V Německu byla nalezena i červenoplodá mutace Boskoopské červené.

Citrónové zimní

Původ: západní Evropa, velmi stará odrůda.

Strom roste bujně a vytváří široké koruny, dožívá se dlouhého věku. Typický je velký dvojitě pilovitý list. Plod je větší, tvarově proměnlivý, většinou ploše kulovitý. Slupka je velmi jemná, žlutá s červeným líčkem s výraznými lenticelami. Dužnina hrubší, bez výrazného aroma, přesto dobrá, osvěžující, což si udržuje až do pozdního jara. Velice úrodná odrůda, vhodná do drsnějších poměrů.

Coxova reneta

Původ: Anglie 1830 jako semenáč odrůdy ´Ribstonské´.

Růst zpočátku bujný, později slabší. Odrůda tvoří spíše menší stromy, žádají častější zmlazování. Typickým rysem jsou tenké dlouhé letorosty a šedě zbarvený list upomínající na ´Jonathan´. Náročná na půdu, žádá lehčí a přitom vlhčí půdu, v suchu shazuje listí, ve vlhku rakovití. Plody jsou menší až střední, kulovité, žluté s červeným líčkem, částečně rzivé, nepříliš vzhledné. Dužnina je žlutá, křehká, aromatická, výtečná. Sklízíme ve druhé polovině září, nejlépe probírkou, vydrží do března. Chuťově vynikající odrůda, která ale ne všude uspokojivě plodí, do horších poměrů je lépe zvolit podobně výtečné ´Ribstonské´.

Croncelské

Původ: Francie, semenáč ´Antonovky´.

Kdysi se uvádělo, že netrpí chorobami ani mrazy, dnes trpí na strupovitost, jež napadá v obrovské míře i listy. Vůbec se nehodí do uzavřených poloh. Odolná vůči mrazu, bez úhony přečkalo i mrazový rok 1929 (-40°C). Hojně se užívala jako otužilá odrůda kmenotvorná. Plody jsou středně velké až větší, ve zralosti krásně žluté, lehce zardělé s líčkem. Dužnina vyniká šťavnatostí, vůní, i dobrou, sladce navinulou chutí. Trhá se od září, konzumovat se dá přímo ze stromu, brzy potom moučnatí. Z vyšších poloh vydrží i přes Vánoce. Výborná odrůda na mošty.

Coulonova reneta

Původ: Belgie, polovina 19. století.

Patří mezi nejbujněji rostoucí odrůdy, velikostí korun předčí dokonce i podobnou odrůdu ´Boskoopské´, od níž se liší vzdušnější vyšší korunou a plody, jež jsou více kulovité, bez hran. Plody jsou velké, potažené rzivostí. Češeme před půlkou října, vydrží do pozdního jara. Výborné stolní jablko, odolné vůči strupovitosti a vhodné i do vyšších, ale nikoliv drsných poloh.

Čistecké lahůdkové

Původ: ČR, pupenová mutace kanadské odrůdy ´Princezna Louisa´, nalezena v Čisté u Rakovníka.

Strom roste středně bujně, tvoří menší, charakteristicky převislé koruny. Plodí na dlouhém dřevě. Plod je střední až větší, ploše kulovitý. Slupka je velmi jemná, žlutá s červeným líčkem, celkově nejsou plody vyloženě vzhledné. Bílá dužnina vyniká křehkostí, šťavnatostí a sladkou chutí, odrůda pro labužníky. Velice snadno se otlačí. Citlivější na strupovitost, nehodí se do drsných a uzavřených poloh. Češeme začátkem října, vydrží až do března.

Gasccoigneho šarlatové

Původ: Anglie 1881.

Strom roste bujně, tvoří velmi široké, rozložité koruny. Typický je šlahounovitý růst a plodnost na dlouhém dřevě. Plod je dosti velký, ploše kulovitý, zhranatělý, typická je čtyřhranná hluboká kališní jamka. Slupka je karmínově červená s krásným tečkovaným líčkem, jedno z nejkrásnějších jablek. Pěstitelsky náročnější odrůda, velice náchylná na monilióvou hnilobu i na strupovitost, nehodící se do uzavřených ani příliš teplých poloh. Dobré výsledky dává ve vyšších otevřených místech. Dužnina je navinule sladká, velice dobrá, sklízíme začátkem října, vydrží do března.

Gdánský hranáč

Původ: neznámý, snad Pobaltí, snad je českého původu, velmi stará odrůda.

Strom roste bujně, tvoří velké, široce kulovité koruny. Plod je středně velký, zhranatěle kalvilovitého tvaru, slupka je výrazně leskle červená, v plné zralosti mastná. Dužnina zažloutlá, sladká, příjemné chuti. Velmi úrodná odrůda, plodnost bývá každoroční, málokdy vynechá, typický plnič sklepů. Citlivost na strupovitost je střední, je vhodný i do vyšších poloh, ale nikoliv uzavřených. Uzrává postupně od půlky září, dobrou kvalitu si uchová zhruba do Vánoc.

Grahamovo

Původ: Anglie, konec 19. stol.

Dlouhověké stromy jsou nápadně široce kulovité. Velmi pozdě raší i kvetou. Typické jsou tmavé listy v charakteristických růžicích. Plod je velký až velmi velký, kuželovitý, slupka žlutá s lehkým líčkem. Dužnina šťavnatá, příjemné navinulé chuti. Plodnost pravidelná, každoroční. Odrůda je vysoce odolná k strupovitosti jabloně, hodí se i do uzavřených inverzních poloh, stejně jako do těch nejdrsnějších. Sklízíme koncem září, vydrží do ledna, podzimní odrůda.

Grávštýnské

Původ: Německo (Holštýnsko).

Je to stará odrůda, známá již v 18. století. Obrovité stromy s nízkou plodností se do teplých poloh nehodí. Jako špatný opylovač vyžaduje cizí oplození. Žluté, červeně žíhané a poněkud žebernaté ovoce je výborné chuti a intenzivně voní. Proti strupovitosti je středně odolné, padlím trpí méně, proti mrazu je středně odolné. Zraje od září a vydrží pouze do listopadu. Jedna z nejchutnějších podzimních odrůd, odrůda pro labužníky. Existuje i mutace ‘Grávštýnské červené‘, která je více plodná.

Gustavovo trvanlivé

Původ: Švýcarsko.

Odrůda je středně vzrůstná. Plody jsou střední až větší, kuželovité. Slupka je z větší části krytá karmínovou červení. Dužnina je charakteristicky tmavě žlutá, plod chruplavý, výborné navinulé chuti. Odrůda netrpí strupovitostí, sklízíme kolem půlky října, vydrží až do května. Velice zajímavé jablko, výborné chuti, trvanlivosti i odolnosti k chorobám. Ne všude uspokojivě plodí, dobré výsledky jsou ze Severní Moravy.

Hájkova muškátová reneta

Původ: náhodný semenáč, objevitel Karel Hájek.

Strom roste středně bujně, tvoří husté široce kulovité koruny. Plod je středně velký, ploše kulovitý, slupka je jemná, žlutá, krytá částečně rzivostí. Dužnina je křehká, výborné sladce navinulé chuti, s muškátovou příchutí. Velice úrodná, chutná i odolná odrůda. Sklízíme v půlce října, vydrží do dubna.

Hedvábné bílé zimní

Původ: prastará odrůda neznámého původu.

Přestože v mládí roste slaběji, tvoří v dospělosti obrovské stromy. Typický je malý kulatý list a tenčí letorosty. Plod je ploše kulovitý, typický je malý kalich a hluboká kališní jamka. Dost podobný odrůdě ´Batul´. Slupka je žlutá na sluneční straně s líčkem. Dužnina nažloutlá, jemná, sladká, velice dobrá, vydrží v dobré jakosti až do dubna. Velmi odolná k strupovitosti. V současné době téměř zapomenutá odrůda, kdysi vysoce ceněná, srovnatelná s Míšeňským.

Hvězdnatá reneta

Původ: Německo.

Strom roste středně bujně, tvoří vysoko kulovité koruny. Plod je střední velikosti, ploše kulovitý. Slupka je krásně červená s výraznými hvězdičkami. Dužnina jemná, bíla, navinulá, dosti dobrá. Odrůda je vysoce odolná vůči strupovitosti, ideální do problematických lokalit. Krásný vzhled i odolnost vyrovnává místy horší plodnost. Zimní odrůda, vydrží do března.

Jadernička moravská

Původ: Valašsko, velmi stará krajová odrůda.

Bujně rostoucí, dlouhověká odrůda. Tvoří jedny z největších jabloňových stromů. Do plodnosti vstupuje pozdě, až kolem 10. roku i později. Plodnost bývá značná, ale může alternovat. Odolnost k mrazu je velmi dobrá, trpí částečně strupovitostí, lépe nesadit do vyloženě uzavřených poloh. Plody jsou menší až střední, tvaru ovčích hubiček. Žlutá slupka s lehkým líčkem je v plné zralosti lehce mastná. Dužnina je výborné kvality, sladká a šťavnatá, z vyšších poloh vynikající. Sklízíme v říjnu, vydrží do března.

James Grieve

Původ: Skotsko, semenáč Pottova jadernáče z roku 1895.

Slaběji rostoucí odrůda, typické jsou silné, ale krátké letorosty. Plod je střední až velký, většinou zploštěle kulovitý. Vyskytují se i kuželovité typy. Slupka je žlutá s žíháním, mutace ´James Grieve Red´ je více červená. Dužnina je nažloutlá, příjemné navinulé chuti typicky jablkové. Odolná vůči chorobám, jedna z nejúrodnějších odrůd. Sklízíme probírkou od konce srpna.

Jonathan

Původ: Amerika 1800, semenáč odrůdy ´Esopus Spitzenberg´.

Stromy s kulovitou korunou nedosahují velkých rozměrů ani stáří. Nutno častěji zmlazovat. Typické jsou tenké dlouhé letorosty a menší šedý list. Plody jsou střední velikosti, kryté z větší části krásnou červení. Mutace ´Jonared´ je slabšího růstu a plody jsou zcela červené. Dužnina nažloutlá, šťavnatá, lahodné chuti. Sklízíme od začátku října, plody se nesmějí nechat přezrát, jakost si udrží až do léta.  Úrodná, chuťově prvotřídní zimní odrůda. Pěstitelsky náročnější, nehodí se do suchých poloh, kde trpívá extrémně padlím, přitom vyžaduje poměrně vysokou sumu teplot, aby plody byly jakostní. Vůči strupovitosti středně odolná. Nesnáší přísně tvarované tvary. Na Opavsku, pokud stromy včas zmlazujeme, jsou výsledky slušné.

Kanadská reneta

Původ: Amerika či Francie, dost stará odrůda.

Stromy rostou bujně, tvoří koruny značně široké. List je tmavý a velký. Plod je dosti velký, půdorysu pětihranu. Slupka je zelenavě žlutá, částečně pokrytá rzivostí. Dužnina je pevná, křehká, výtečné, pravé renetovité chuti. Náročnější odrůda, vyžaduje poměrně teplé a přitom vlhčí oblasti. Sucho nesnáší. Sklízíme koncem října, vydrží do května.

Kardinál žíhaný

Původ: neznámý, velmi stará odrůda.

Strom tvoří až obrovité, široké koruny, s velkým tmavým listem. Plody jsou značné velikosti, nepravidelného tvaru, žebernaté. Slupka je červeně žíhaná. Dužnina žlutobílá, navinule sladká, dobrá. Perfektní hospodářské jablko, netrpí chorobami, hodí se i do drsných poloh. Podzimní odrůda, dá se konzumovat od října.

Kasselská reneta

Původ: pravděpodobně Holandsko, nebo Německo, stará odrůda.

Roste bujněji a vytváří vysoce kulovitou, rozložitou korunu. Plodí středně brzy, hojně, ale střídavě. Odolnost k mrazu je značná, strupovitostí trpí silněji, padlím středně. Žádá hlubší, těžší půdy a otevřené polohy. Plod je střední až větší, ploše kulovitý, na sluneční straně hnědočerveně pruhovaný a mramorovaný. Dužnina nažloutlá, chuti navinulé, dobré. Sklízí se v polovině října, dozrává v lednu a vydrží do května.

Knížecí zelené

Původ: Balkán, velmi stará odrůda.

Velmi vzrůstné stromy, širokých korun. Plod středně velký, kulovitý, zdánlivě vyšší. Slupka zelená s bílými tečkami, vizuálně značně podobný na světovou odrůdu ´Granny Smith´. Dužnina sladce nakyslá, dobrá, udržuje vysokou šťavnatost až do pozdního jara. Citlivější na strupovitost, do uzavřených poloh se nehodí. Jedna z nejlepších odrůd na skladování.

Kožená reneta zimní

Původ:Francie, prastará odrůda.

Ač miluje teplé polohy, stromy dobře rostou i v polohách vyšších, ale slunných, kde i ovoce dobře uzrává. Proti mrazu nejsou zvlášť odolné. Vůči strupovitosti i padlí je značně odolná. Jablka s drsnou kožovitou slupkou se mají sklízet co nejpozději, jinak vadnou. Mají výbornou sladkou, renetovou chuť. Zrají v prosinci  a vydrží do léta.

Krasokvět žlutý

Původ: USA, již začátkem 19. století se pěstoval i ve Francii.

Nejlépe prospívá na hlubokých živných půdách. Je vcelku náročný na teplo, v našich podmínkách vhodný spíše na Jižní Moravu, či Polabí. Plodnost začíná velmi brzy a je každým druhým až třetím rokem velmi hojná. Proti mrazu je vcelku odolný, ve studených půdách trpí rakovinou. Typickým poznávacím znakem, mimo plodů, je šlahounovitý růst plodných větévek a velmi úzký list. Jablka jsou žlutá, velká, kalvilového tvaru, dužnina balzamicky voní, je šťavnatá, kalvilově kořenitá, sladce navinulá. Na strupovitost je poměrně citlivý, ale méně než ‘Golden Delicious‘, jehož může být rovnocennou náhradou. Na Opavsko nelze obecně doporučovat, nedosahuje té pravé jakosti. Zraje koncem listopadu a vydrží až do dubna.

Landsberská reneta

Původ: vypěstována v německém městě Landsbergu nad Vartou v polovině 19. století.

Vyžaduje vlhčí půdy a polohu spíše drsnější a chladnou. Plodí každým druhým rokem hojně, mezitím slaběji. Nesnáší půdy suché a sucho obecně. Tvoří mohutné koruny, proti houbovým chorobám je značně odolná. Jablka jsou čistě žlutá, na slunci slabě ožehlá, šťavnatá sladce navinulé chuti, velice dobrá. Zrají v listopadu a vydrží do března, po Vánocích však moučnatí. Odrůda je vhodná i do vyšších poloh.

Lebelovo

Původ: Francie 1825.

Bujně rostoucí stromy, typické širokou korunou, velmi velkým listem a výrazně tlustými letorosty. Plod střední až větší, žíhaný, ve zralosti velmi mastný. Typická krátká, velmi tlustá stopka. Neúnavný plodič, úrody bývají obrovské, chuť je navinulá, dobrá. Jedna z nejlepších odrůd na mošty. Odolná vůči chorobám, hodí se výborně do drsných poloh.

Londýnské

Původ: Anglie.

Stromy tvoří koruny značně rozložité. Vyžaduje teplé, úrodné polohy, náročná odrůda. Hojněji je rozšířeno na Slovensku. Proti mrazu je vcelku odolné. Větší plody, charakteristické vystouplými žebry, jsou na sluneční straně narudlé. Šťavnatá dužnina má výbornou nasládlou, kořenitou chuť blížící se Kamilu bílému zimnímu. Je značně citlivé na padlí a strupovitost. Na Opavsko možno doporučit jen na otevřené polohy. Zraje v prosinci a vydrží do dubna.

Lord Lambourne

Původ: Anglie 1921, kříženec ´James Grieve´ a ´Worchesterská parména´.

Stromy rostou zpočátku bujně, později slaběji. Koruny jsou charakteristicky převislé, podobně jako u Rubínu, jehož je jedním z rodičů. Plod je střední velikosti, ploše kulovitý, slupka je žíhaně červená. Dužnina bělavě žlutá, výborná, chutí se vyrovná Rubínu, leckdy ho i překonává. Docela odolný vůči strupovitosti, velice úrodný, dobré výsledky jsou i ve vyšších polohách. Proti mrazu méně odolný. Odrůda trpí nejvíce ze všech odrůd virovou gumovitostí jabloně, což zabránilo jejímu většímu rozšíření. Raně zimní odrůda.

Malinové holovouské

Původ: ryze česká odrůda z Holovous, kde se pěstuje již od počátku 19. století.

Stromy s velikými, rozložitými až převislými korunami rostou dobře v polohách spíše vyšších, avšak chráněných před větry. Jsou velmi odolné vůči mrazu, v uzavřených polohách trpí strupovitostí. Plodí dosti pozdě, každým druhým až třetím rokem hojně. Zvláště ve vyšších polohách jsou pěstitelské výsledky zcela uspokojivé. Plody střední velikosti jsou charakteristické svalcem u stopky. Na povrchu jsou lesklé, základní žlutá barva je překryta víceméně temnou karmínovou červení. Slupka je dosti tuhá. Dužnina s příjemnou malinovou vůní, výbornou, sladce navinulou chutí bývá někdy úplně bílá, jindy červenavě prokvetlá. Chuťová delikatesa. Sklízí se koncem září, je ihned poživatelné a vydrží i přes Vánoce.

Malinové hornokrajské

Původ: Holandsko.

Koruny střední velikosti, výrazně převislé. Plodí na dlouhém dřevě. Plody jsou dosti velké, kuželovitě kulovité, částečně zhranatělé, krásné. Slupka fialová, ojíněná. Odrůda má výraznou autoregulaci, nikdy nepřeplozuje a málokdy vynechává. Dužnina bílá, velmi dobré, navinule sladké chuti. Sklízíme začátkem října, vydrží do března, ale později moučnatí. Vhodná do vyšších poloh, dosti odolává strupovitosti.

Major

Původ: krajová odrůda Opavska, původ má v Anglii.

Stromy se středními až většími korunami se poznají už z dálky podle charakteristického lehce převislého růstu. Na půdu nejsou náročné, pouze z důvodu náchylnosti ke strupovitosti nejsou vhodné uzavřené polohy. Jsou velmi odolné vůči mrazu. Ve vyšších polohách nedosahují pravé jakosti. Kdysi byla ceněna i jako kvalitní odrůda kmenotvorná. Kmeny bývají často charakteristickým způsobem zprohýbané. V plodnosti je hodně stabilní, málokdy úplně vynechá, plodí pravidelně každým rokem. Stromy se nesmějí nechat přestárnout, jinak plody zbrakovatí.  Plody střední až větší velikosti jsou zelené, s červeným líčkem na sluneční straně, slupka je lesklá, tužší. Dužnina je nažloutlá, zelenavě prokvetlá, šťavnatá, chuti sladké s hroznovým aroma, velice dobré, ke konzumaci vhodná hned po sklizni. Jablka trháme po 20. říjnu a vydrží do dubna.

Matčino

Původ: USA, kde se pěstuje asi od roku 1848.

Stromy sporého vzrůstu vytvářejí zprvu koruny vznosně kulovité, později mírně rozkleslé. Vyžadují dobré půdy, má-li být plodnost zcela uspokojivá. Raší později než jiné odrůdy. Kmeny trpí silnými mrazy. Prostředně veliké, kuželovité plody, jsou ke kalichu charakteristicky zúženy. Většinou bývají stejnosměrně vyvinuté, základní žlutá barva slupky bývá téměř úplně překryta tlumeně proužkovanou červení. Slupka je drsná, tenká. Žlutá, velmi jemná dužnina vyniká aromatickou chutí, sice převážně sladkou, ale se vzácnou kořenitou příchutí. Plodí pravidelně, zřídka vynechává, plody často trpí červivostí, strupovitost se vyskytuje spíše ve vlhčích oblastech. Sklízíme koncem září, je lépe trhat nadvakrát. Nesmí se nechat přezrát, pak padají a rychle přezrají a moučnatí. Ideální konzumní zralost je poměrně krátká, podzimní odrůda, dobré výsledky mohou být na vhodných místech ve vyšších polohách.

Mac Intosh

Původ: Kanada 1870.

Stromy méně vzrůstné, rychleji stárnou. Charakteristické jsou tečkované letorosty.

Plod je střední až větší, zploštěle kulovitý, s výraznou kališní jamkou. Slupka je fialově ojíněná, tuhá, vadí při jídle, což je společné s odrůdou Spartan, jehož je jedním z rodičů. Dužnina je bělavá, velmi jemná, výtečné vyrovnané chutí, silně voní. Odrůda je citlivější na strupovitost, ale ne více než Spartan. Náročná na teplo, nevhodná do vyšších poloh, ani na vyloženě extensivní způsob pěstování. Podzimní odrůda, sklízíme probírkou od začátku září.

Nordhausenské

Původ: Německo, kde se pěstuje od 1. poloviny 19. století.

Roste středně silně a vytváří velké, široce pyramidáln

zpět na seznam