Doporučené staré a krajové odrůdy jabloní - 2. část

Otcovo

Plody jsou vizuálně podobné odrůdě ‘Matčino‘, na rozdíl od něj má však hladkou slupku. Je to jablko ranně zimní, vydrží o něco déle než ‚Matčino‘, ovšem co se týče chuti, jeho kvalit nedosahuje. Vůči strupovitosti je poměrně odolné.

Panenské české

Původ: prastará odrůda, pochází z Čech, je hojně rozšířena i na Moravě, po ‘Míšenském‘ převzala pomyslnou štafetu a bylo považováno za národní jablko.

Stromům se dobře daří v půdách vlhčích, v půdách suchých bývá ovoce brakové. Plodnost začíná záhy po výsadbě a je vždy po dvou až třech letech velmi hojná. ‘Panenské‘ se hodí do otevřených poloh, stromy jsou statné s korunou vznosnou, jen spodní větve se poněkud sklánějí. Typický poznávací znak je habitus koruny s velkým množstvím vlků. Plody jsou celkem drobné, váží nejčastěji 60 -90 g, zejména v roce velké úrody. Tvaru bývají měnlivého, kulovitého, až  baňatě kuželovitého. Při sklizni, která začíná začátkem září jsou plody téměř souvisle červené, jen v zastíněných plodech prosvítá základní barva žlutozelená. Některé variety mají plody červeně proužkované. Typické jsou strupovité výrůstky. Bílá dužnina  pod slupkou, někdy zrůžovělá, je jemná, hustá, šťavnatá, sladce navinulá, výborné, typicky panenské chuti. Uložené ovoce prozradí svou úplnou zralost vůní ale je poživatelné i přímo ze stromu. Vydrží do dubna i déle. Nevadne, snese výborně přepravu i ukládání, neboť otlačeniny zasychají. Proti strupovitosti je značně odolné.

Parkerovo

Původ: Anglie, počátek 19. století.

Stromům se daří jen tam, kde jsou půdy hluboké, přiměřeně vlhké a to  i ve vyšších polohách. Vůči mrazu však nejsou dosti odolné. Chorobami netrpí, plodí záhy po výsadbě velmi hojně, jen v suchých půdách může být ovoce drobné. Mnohem více je rozšířeno na Slovensku. Ploše kulovité, vyrovnané plody váhy 100-150 g jsou celé bronzovitě porezavělé souvislou korkovinou, z níž jen místy prosvítá základní zelenavá barva slupky. Na stromech se mohou ponechat až do mrazu, předčasně sklizené vadnou. Zrají od vánoc, vydrží do léta. Hustá, renetová dužnina je chuti příjemně kořenitě sladké.

Pasecké vinné

Původ: Paseka na Uničovsku, 19. století.

Bujně rostoucí odrůda, tvoří krásné kulovité koruny. Typický je obrovský list, který leckdy zastíní plody tak, že se na nich objeví jejich otisk. Plod je střední velikosti, ploše kulovitý, s malým kalichem. Velice podobná na odrůdu ´Batul´. Slupka žlutá, s krásným líčkem. Chuť je sladce navinulá, šťavnatá, velmi dobrá. Vynikající na mošty. Dosti odolné vůči strupovitosti, prospívá i ve vyšších polohách. Raně zimní odrůda.

Parména zlatá zimní

Původ: nejistý, prastará odrůda, snad pochází z Anglie, či Francie.

Tato kdysi velmi populární odrůda bývá nazývána Zlatá reneta. Vyžaduje lepší, hluboké půdy a přiměřenou péči. Strom není příliš vzrůstný, je náchylný k rakovině. Ovoce je kolísavé váhy 80 -170 g , plody jsou kuželovité až kulovité, sytě žluté a karmínově proužkované. Dužninu má výbornou, pravé renetové chuti, pro niž byla nazývána královnou renet. Češe se v první polovině října, ne dříve ne později, protože často padá, ovšem plody předčasně sklizené chuťově nijak neohromí. Plody dozrávají v listopadu a vydrží i do března, přepravují se bezvadně. Parména zlatá byla nejpěstovanějším jablkem druhé poloviny 19. století a na počátku století dvacátého.

Průsvitné letní

Původ: Pobaltské kraje.

Stromy vynikají ranou a hojnou úrodností, plodí hned po výsadbě, nejsou vybíravé v půdě a daří se jim i na horách. Proti mrazu je velmi odolné. Strupovitostí trpí středně, citlivější je na padlí a rakovinu. Koruna je vznosná, nepříliš velká, listy velké. Jablka mají hladkou, lesklou slupku, slámově žlutobílou, jsou vzhledu velmi lákavého. Mnohdy se vyznačují charakteristickým ostrým švem jdoucím od stopky ke kalichu. Plody vysokokmenu váží 120 -150 g, často však z důvodu vysoké střídavé úrodnosti méně. Zrají koncem července, hned se konzumují, dozrávají postupně, protrháváním se dá docílit až měsíční zásobení špičkovým ovocem. Chuť je navinule sladká, s charakteristickým aroma, výborná, dužnina je velmi šťavnatá.  Starší stromy mají sklony k periodicitě plodnosti. Jedná se o hojně rozšířenou letní odrůdu.

Řehtáč soudkovitý

Původ: severní Německo 1788.

Velké dlouhověké stromy, s vysoce kulovitými korunami. Plod střední velikosti, dlouze válcovitý, s tenkou dlouhou stopkou. Po uzrání řehtá. Slupka drsná, červeně pruhovaná. Dužnina je navinule sladká, velice dobrá. Perfektně mrazuodolná, strupovitosti odolává, hodí se i do drsných poloh. Vynikající odrůda na křížaly. Podzimní odrůda.

Smiřické vzácné

Původ: Smiřice a je hojně rozšířeno hlavně v severovýchodních Čechách.

Stromy bujného vzrůstu a rozložitých korun vyžadují častější řez. Proti mrazu jsou dosti otužilé. Plody jsou střední až větší velikosti, pravidelně kroužené, s hladkou, slámově žlutou slupkou, s charakteristickými rzivými tečkami různých tvarů. Bílá dužnina je jemně navinulé, výborné charakteristické  chuti. Plody sbíráme v první polovině října, uzrávají v listopadu a vydrží i přes duben. Strupovitosti odolává výborně, je vhodné i do vyšších poloh.

Studničné

Původ: stará krajová odrůda ze severovýchodních Čech (Studnice u Náchodu).

Roste středně bujně a vytváří mohutné, vysoce kulovité koruny. Dosahuje dlouhého věku. Plodí pozdě, hojně a pravidelně. Odolnost proti mrazu je značná, proti strupovitosti menší, netrpí padlím, ani rakovinou. Nenáročná odrůda, snáší i větší půdní vlhkost, hodí se i do vysokých poloh.  Plod je střední velikosti, kulovitý, základní barvy žluté s hnědočerveným líčkem. Dužnina bílá, chuti sladce navinulé, velmi dobré. Sklízí se v polovině října, uzrává v prosinci a vydrží do května.

Strýmka

Původ: prastará odrůda, původ není  přesně znám, patrně pochází z Porýní, kde je hojně rozšířena.

Stromy až obrovské prospívají na jakýchkoliv půdách, vůči mrazu i chorobám jsou velmi odolné. Pozdější plodnost je zcela vyvážena stálou a hojnou úrodností a vysokým věkem stromů. Pokud se týče chuti je toto jablko zdánlivě méně cenné, významu nabývá v pozdním jaru, kdy jen málo odrůd nabízí svěží a osvěžující chuť. Jablka jsou střední velikosti, kuželovitá, prakticky netrpí chorobami ani červivostí. Slupka je krásně žíhaná červeným pruhy. Plody se dobře skladují, poživatelné jsou od února kdy dužnina nabývá chuti prostě nakyslé, ale osvěžující a příjemné. Trhají se co nejpozději, vydrží bez problému do léta. Dopravu snáší bezvadně. Na Jičínsku se vyskytuje lépe vybarvená varieta  ‘Strýmka červená‘, s vlastnostmi stejně dobrými. ‘Strýmka‘ je vhodná i do vyšších poloh, kde je ovšem riziko neúplného vyzrání. V teplých podmínkách potom vytvoří krásně veliké, lákavě vyhlížející plody.

Sudetská reneta

Původ: vypěstována byla na sklonku 19. století v severomoravském Bludově, křížením ‘Kanadské‘ a ‘Ananasové renety‘  a jejich semenáče s ‘Gdánským hranáčem‘.

Středně vzrůstné stromy rychleji stárnou, je třeba je častěji zmlazovat. Plodí záhy po vysazení. Typické jsou silné krátké letorosty a šedý list. Přes jistou citlivost ke strupovitosti je vhodná do vyšších poloh s dostatkem  srážek, do vyloženě teplých nížin nikoliv. Plody jsou středně velké, základní zelená barva slupky je téměř zastřena sytou červení zvláštního odstínu. Dužnina je šťavnatá, křehká, velmi dobré sladce navinulé chuti, s kořenitou příchutí. Sklízíme začátkem října, ovoce dozrává v listopadu a vydrží do března.

Schmidtbergerovo

Původ: Rakousko, rok 1832.

Roste bujně a vytváří vysoce pyramidální, později rozložitou korunu. Plody jsou střední velikosti, kulovité, mírně oble žebernaté. Základní žlutozelená barva je téměř překryta červenavým líčkem s žíháním. Dužnina je nažloutlá, chuti navinulé, dobrá. Odolnost vůči mrazu je značná, strupovitostí trpí středně, padlím méně. Sklízí se v polovině října, vydrží až do dubna.

Švýcarské oranžové

Původ: Kříženec Ontaria a Coxovy renety 1930.

Středně vzrůstné. Zajímavá netypická kombinace dvou rodičovských odrůd. Po Coxově odrůda zdědila žlutou barvu dužniny a dobrou chuť, po Ontariu velikost a tvar plodů. Plody jsou větší, hranatě zploštělé, chuť je smíšená, mezi kyselostí a sladkostí, zajímavá, hodně dobrá. Odolnost vůči strupovitosti vcelku dobrá, může trpět rakovinou. Zimní odrůda.

Ušlechtilé žluté

Původ: Anglie.

Stromy jsou bujného vzrůstu, s mohutným i širokými korunami. Nejlépe prospívají v lehčích, obdělávaných půdách, suché a jílovité půdy nesnášejí. Proti mrazu je dosti otužilé a vhodné i do oblastí drsnějších. Plodnost  je pozdější, potom však pravidelná a hojná. Plody jsou až nadprostřední velikosti, vynikají krásně sytou žlutou barvou, avšak jsou dosti poškozovány obalečem jablečným. Bělavá dužnina má příjemnou, navinulou chuť. Zraje od října a vydrží i přes vánoce.

Vilémovo

Původ: Německo, považuje se za nahodilý semenáč ‘Harbertovy renety‘.

‘Vilémovo‘ není v půdě vybíravé, daří se mu všude, nesnáší jen suché půdy. Prospívá i v polohách značně vysokých. Stromy začínají plodit značně pozdě, 7-10 let po výsadbě. Jsou to však stromy dlouhověké, úrod pravidelných a obrovských. Plody bývají vyrovnané nadprostřední velikosti, tvaru skoro kulovitého. Červeně žíhaná slupka je typická výraznými lenticelami. Strupovitostí trpí středně. Bělavá dužnina se žlutavým odstínem je jemná, křehce chruplavá, chuti dobré. Sklízí se v polovině října, dozrává záhy po sklizni, může vydržet i do dubna, často však moučnatí. Odrůda je hojně rozšířena od nížin do hor, doporučit se může spíše do vyšších oblastí, kde perfektně plodí a mívá lepší chuť.

Wagenerovo

Původ: vypěstováno v roce 1796 v Americe.

Na půdu ani polohu nemá strom zvláštních požadavků, přesto patří spíše do teplejších a kvůli citlivosti ke strupovitosti nikoliv uzavřených poloh. Plodí záhy a hojně, málokdy zcela vynechá. Je otužilé vůči mrazu. Jablka jsou střední velikosti, výrazně zploštělé, žebernaté. Celý plod je žíhaný jasně červenými přerušovanými proužky. Bělavá, šťavnatá dužnina je chuti velmi dobré, kořenité, převážně sladké. Sklízíme pozdě, vydrží i přes červenec. Odrůda krátkého vývoje, není vhodná pro vyloženě extensivní způsob pěstování.

Watervlietské mramorované

Původ: Belgie.

Stromy jsou středního vzrůstu, typický je malý jakoby pokroucený list. Plod je menší až střední, žlutočervený, s krásným mramorováním. Dužnina žlutavá, sladká, velmi dobrá. Odolnost k strupovitosti je dobrá, hodí se výborně do vyšších poloh, lépe než do nížin, kde je napadána obalečem. Sklízíme od října, vydrží do dubna.

Wealthy

Původ: Amerika 1860.

Strom roste středně bujně, koruny jsou v dospělosti výrazně převislé. Plod je střední, ploše kulovitý, s výrazně hlubokou kališní jamkou. Dužnina je velmi jemná, navinule sladká, osvěžující, výborná. Jedna z něj odrůd na mošty. Úrodnost pravidelná, každoroční. Strupovitosti odolává dobře, hodí se výborně do vyšších poloh. Uzrává postupně od září, je dobré sklízet probírkou.

Zuccalmagliova reneta

Původ: Německo 1978, kříženec ‘Ananasovy renety‘ s ‘Purpurovým agátovým‘.

Strom roste poměrně slabě, koruny jsou jehlancovité, později vysoce kulovité. Tvar plodů je nejčastěji vysoce kulovitý. Jablka jsou střední až menší, ve velikosti jsou plody málo vyrovnané. Slupka je hladká, pololesklá, mírně mastná, pevná. Základní barva je žlutozelená, na sluneční straně s nevýrazným skořicově oranžovým líčkem. Dužnina je žlutavá, křehká, až jemná, šťavnatá, mírně voní. Chuť je sladce navinulá, mírně kořenitá, velmi dobrá. Jedná se o velmi úrodnou odrůdu, ovšem ve starším věku mívá sklon k periodicitě plodnosti. Je značně odolná vůči strupovitosti, naopak citlivější na rakovinu. Ovoce sklízíme v polovině října, vydrží do března. Odrůda rychlého vývoje pro extensivní pěstování není zcela vhodná.

Zvonkové

Původ: původ není znám, u nás je rozšířeno hlavně v dolním Polabí.

Stromy bujnějšího vzrůstu, jsou nenáročné a velmi úrodné. Proti strupovitosti je značně odolná. Plody jsou střední velikosti, ke kalichu zúžené, charakteristického zvonkového tvaru. Slupka je zelenavě žlutá, na sluneční straně zarudlá, bílá dužnina je chuti příjemně osvěžujíce nakyslé, aromatické. Češou se co nejpozději, zrají v prosinci a vydrží až do léta.

zpět na seznam