Výsadba vinné révy

Vždy se vyplatí výsadba roubovaných sazenic, protože nevíme, jestli dojde k silnému napadení mšičkou révokazu, která je schopna zničit prostokořenné sazenice révy vinné. 

Postup při výsadbě je následující:

1.       Roubovaná sazenice potřebuje určitá specifika spočívající v ponechání pouze jednoho letorostu rostoucího z roubu a tento letorost ještě před výsadbou zkrátíme na 2 očka.

2.       Zakrátíme kořínky na 7 – 10 cm.

3.       Takto upravenou sazenici ponoříme na 24 hodin do vody. Pro lepší zakořeňování můžeme použít stimulátor, nebo také namočením do Agrisorbu. Obalené kořeny Agrisorbem vážou na sebe vodu a sazenice má dlouhou dobu vlhké kořeny a tím se lépe přijímá.

4.       Připravíme si jámy hluboké 40 – 50 cm.  Sazenici sázíme mírně šikmo tak hluboko, aby místo očkování bylo 3-5 cm nad rovinou půdy. Ke kořenům dáme vždy kvalitní půdu, případně dobře vyzrálý kompost. Nikdy nedáváme hnůj, nebo nevyzrálý kompost.

5.       Těsně vedle očka umístíme vyvazovací kůl (délka je dána plánovanou výškou založení hlavy na kmínku + délka kůlu v půdě).

6.       Při zahrnování zeminou sazenici důkladně zaléváme. Takto vysazenou sazenici zasypeme hromádkou hlíny a vytvoříme růvek. Přikrytím sazenici hlínou zabráníme jejímu uschnutí. Parafínovanou sazenici můžeme také zakrýt zeminou, ale zasypání sazenice v tomto případě není nutné.

První rok po výsadbě

• ·         Nakopčenou hlínu odstraníme, až vyrašený letorost naroste a zesílí. V prvním roce po výsadbě ponecháváme jen jeden letorost.
• ·         Ostatní konkurenční výhony odstraňujeme.
• ·         Letorost průběžně vyvazujeme ke kůlu.
• ·         Dále odstraňujeme zálistky, tak abychom vypěstovali kmínek rovný a čistý bez vedlejších výhonů.

Druhý rok po výsadbě

·         Ve druhém roce koncem února provádíme řez. Je-li kmínek v síle tužky, pak jej seřízneme ve výšce, kde plánujeme zapěstovat hlavu (maximálně ve výšce 1 metru).

·         V opačném případě seřízneme letorost na 2 očka a vše opakujeme jako v prvním roce.

·         Ve druhém roce musíme mít vybudovanou drátěnku. Ve vzdálenosti 5 – 8 m postavíme sloupky dřevěné, betonové, nebo železné. Výhodné jsou profilované,  pozinkované a perforované sloupky. Jsou poměrně lehké, snadno se usazují do betonu a mají připravené zářezy na usazení drátu  (dvojdrátí). Zářezy jsou v různých výškách a pěstitel si tak může upravit výšku drátu podle potřeby. Výhodou dvojdrátí je, že nemusíme každý letorost vyvazovat a většinou nám bude stačit převlíknutí letorostu mezi dva souběžné dráty.

Další roky po výsadbě

·         Na seříznutém kmínku na jaře vyrůstají z pupenů letorosty. Horní 1 - 2 letorosty ponecháme a ostatní odstraníme (tzv. čištění kmínku).

·         Níže položené letorosty odstraňujeme průběžně během roku, aby nám nežádoucí letorosty nezesílily a nezdřevnatěly. Odstraněním silných či zdřevnatělých letorostů vzniká velká rána, ze které nám v následujících letech budou nově rašit letorosty.

·         Průběžně v tomto období budeme letorosty vyvazovat, nebo převlíkat k vybudované podpěře. Z letorostů budeme odstraňovat zálistky (tzv. fazochy).

·         V prvním roce tvorby kmínku ponecháváme maximálně jeden hrozen. Ostatní odstraňujeme, protože sazenice ještě nemá dobře vyvinutou kořenovou soustavu a tu nesmíme zeslabovat tím, že bychom chtěli velmi brzy získat bohatou úrodu.

 Poněkud odlišně se postupuje při zapěstování vertika, pergol, nebo u zdi.  Pokud budeme chtít budovat delší kmínek, nebo více pater, pak musíme vždy v následujících letech na jaře seříznout letorost ve výšce založení dalšího patra. Někdy nám letorost v prvním roce vyroste 2 – 3 m i více metrů, a pokud bychom ponechali třeba na délku 2 m, pak spodní patra nám budou vyholovat a špatně budeme zakládat nižší patra.  

_________
Autor: Ing. Josef Teuer

zpět na seznam