Moravský sladkoplodý jeřáb - pěstování a množení

Jeřáb ptačí je v našich podmínkách prakticky jediný strom, jenž snáší extrémní klimatické podmínky stejně jako smrk ztepilý, jehož je věrným doprovodem. Běžně nalézáme plodné stromy i v klečových porostech Krkonoš, či Karpat. U nás přes 1000 m n. m., v Alpách téměř v 2300 a na Kavkaze v 2000 m n.m. Uchytí se i tam, kde již jiné dřeviny nemají šanci, na mezích pak patří mezi nejčastěji zastoupené druhy. Hodí se do plání, přírodních zahrad, ale i do menších zahrádek. Uplatňují se také jako okrasné stromy či keře, jsou ozdobou každého parku.

Většina ovocných školek nabízí ve svém sortimentu odrůdu ‘Moravský sladkoplodý‘, někdy dokonce i v různých tvarech (čtvrtkmen, polokmen, vysokokmen), ojediněle se v nabídkách vyskytují i jiní šlechtěnci jeřábu (‘Konzentra‘, ‘Burka‘, Likernaja‘ aj.). Pro ty zájemce, kteří si chtějí připravit svůj vlastní strom, máme několik základních rad.

Vlastnosti sladkoplodé variety lze uchovat pouze vegetativním množením, tzn. roubováním. Při rozmnožování semeny se totiž její ceněné vlastnosti ztrácejí a navracejí se k divoké variantě – tzn. jeřábu ptačímu. 

Jeřáb ptačí však použijeme jako podnož, na kterou naroubujeme odrůdu ‘Sladkoplodý jeřáb moravský‘. Podnož si můžeme opatřit ve školce (okrasné a lesní školky prodávají ptačí jeřáby zcela běžně) nebo přímo v přírodě. Rouby odebíráme v zimních měsících (nesmí však být silný mráz), uložíme je do sklepa (do navlhčeného substrátu nebo pilin) nebo do lednice. Samotné roubování můžeme provést tzv. z ruky v zimních měsícíchna podnože, které jsme měli uložené ve sklepě v pilinách, naroubujeme požadovanou odrůdu,  roubovance pak uložíme až do jara do sklepa, na jaře je vysadíme. Druhou možností je naroubování přímo na stanovišti na jaře, zpravidla od poloviny března.

Roubování můžeme provést několika způsoby – do rozštěpu (pokud je podnož o dost silnější než roub), kopulací nebo vylepšenou jazýčkovou kopulací, případně účinným sedélkováním u silnějších podnoží. Roubování na kozí kožku je sice efektivní, ale dosti náročné. Afinita (schopnost podnože a roubu srůst) je u obou jeřábů velmi dobrá. Při školkování si pomůžeme řezem, jímž se snažíme vytvořit terminál, a pokud nechceme stromek přesadit jako špičák, můžeme zapěstovat v požadované výšce korunku.

Pokud jsme našeho roubovance úspěšně vyškolkovali, přesadíme ho po jednom nebo dvou letech (záleží na přírůstcích) na jaře nebo lépe na podzim na konečné místo.

Nároky na stanoviště, jak již bylo uvedeno, nejsou u jeřábu nijak velké. I když v mládí snáší zastíněná místa, patří mezi stromy, které mají rády slunce po celé období svého života. Proto ve stáří nesnáší  uzavřené výsadby. Nejvíce se mu daří ve výživných kyselých až vápenných půdách s dostatečným obsahem humusu. Avšak roste také na suchých a chudých půdách; bez škod přežije i krátkodobé záplavy a zamokření.

Doporučený minimální spon výsadby je vzdálenost řad 5 m, vzdálenost v řadách min. 4 m, v alejích 8 m od sebe. Samozřejmostí by mělo být ukotvení stromku ke kůlu a ochrana proti okusu zvěří (pletivo nebo plastová chránička).

Abychom vytvořili rovnováhu mezi kořenovým systémem a nadzemní částí, na jaře po výsadbě provedeme řez. Podobně jako u jabloní nebo hrušní zapěstujeme pyramidální korunku s terminálem a 3-4 kosterními větvemi. Odrůda ‘Moravský sladkoplodý‘ má větve přirozeně v poměrně ostrých úhlech. V dalších 3-4 letech pokračujeme ve výchovném řezu.

Květní pupeny se diferencují od poloviny srpna do začátku září, rozvíjí se na mladším i starším dřevě, nejlépe na jednoletém. K tomu přihlížíme a při řezu neodstraňujeme zbytečně mladé výhony. Jeřáby nejsou cizosprašné (opylené pouze pylem z jiného květu), plnou plodnost však zaručuje pouze pyl cizích geneticky blízkých odrůd, přenesený hmyzem. Pro ‘Moravský sladkoplodý‘ jeřáb stačí opylení pylem jiného stromu stejné odrůdy nebo z jeřábu ptačího. Kvetení předchází silný růst výhonů a rozvíjení listů. Kvetení přichází asi o 8-14 dní po jabloních, proto často uniknou jarním mrazíkům, ve vyšších polohách v druhé polovině a na konci května. 

Jeřáb začíná plodit ve 4.-5. roce od vysazení, již od 7.-10. roku se dostává do plné produkční plodnosti. Úrody bývají vyrovnané, 40 kg plodů z jednoho stromu, ve věku 20-30 let dokonce 60- 80 kg z jednoho stromu. Klesající růst i plodnost stromu přichází přibližně po 45. roce života.

Sklizeň jeřabin nastává od září a trvá až do prvních mrazíků, při déle trvajících a větších mrazech se však znehodnocují plody (ztrácí obsah vitamínu C).

V následujících letech pokračujeme udržovacím řezem (prosvětlení koruny, odstranění větví, které zahušťují korunu, křížení, atd.) a u starých stromů zmlazovacím řezem (odstraňujeme suché a odplozené větve, obnovujeme plodnost). Stromy jeřábu se zpravidla dožívají 80 let, patří tak ke krátkověkým stromům.

_________
Autor: Lokoč, R.; TInzová, B., Dovala, O.

zpět na seznam