Kalendář ochrany ovocných dřevin

Kalendář ochrany ovocných dřevin.

Není možné z kapacitních důvodů zde detailně uvést kompletní ochranu ovocných dřevin ani seznam všech registrovaných přípravků proti jednotlivým škůdcům a chorobám. Tyto přípravky se často mění. Rovněž zde nelze podrobně uvést všechny příznaky onemocnění a napadení škůdci.

Toto vše je dostatečně napsáno v odborné literatuře a zejména na webových stránkách – viz přehled uvedený v jiném článku na tomto webu.

Pro přehlednost se zde zmíním jen stručně o problematice ochrany ovocných dřevin chronologicky podle jednotlivých měsíců. Je potřeba si však uvědomit, že uvádění astronomických měsíců není zcela přesné. Průběh počasí a nástup vegetace není každý rok stejný. Liší se rovněž s nadmořskou výškou. Pro oblast Hlučínska však rozdíly nejsou velké.

Ochrana ovocných dřevin na zahradách spočívá především v provedení preventivních opatření, abychom zabránili nebo omezili vznik a šíření škodlivých organismů. Abychom choroby a škůdce udrželi pod prahem škodlivosti.

K chemickému ošetření spousta pěstitelů nepřistoupí ze zásady. Na druhé straně jsou zase takoví, kteří při výskytu ojedinělého flíčku na listu přistupují k chemii.

Já preferuji střední cestu. Pokud budeme mít znehodnocenou pouze nepatrnou část sklizně, raději ji oželíme, než abychom nepřiměřeně chemicky ošetřovali.

Tzn. k chemické ochraně přistoupit až v případě, když není jiná možnost. Jistý problém nastane v případě některých nejzavážnějších chorob, jako je například strupovitost jabloně a kadeřavost broskvoně, kdy je potřeba jednat již preventivně. Pokud se nám již choroba projeví, postřiky jsou prakticky neúčinné. 

Pokud již na zahradě musíme přistoupit k použití chemické ochrany, volíme ty přípravky, které jsou účinné proti patogennímu organismu a přitom jsou co nejšetrnější k necíleným organismům a životnímu prostředí. Jedná se o přípravky, povolené k ošetřování v systému SISPO. V poslední době se také rozšiřuje na našem trhu řada biopřípravků , žel s těmito mám zatím velice malé zkušenosti a většinou jsou dostupné jen ve velkém balení pro velkopěstitele.

A nyní k vlastnímu kalendáři ochrany:

Leden

·         V lednu je na zahradě málo práce.

·         Kontrolujeme oplocení, jestli se nám na pozemek nedostanou zajíci a srnčí. Tato volně žijící zvěř způsobuje okusem značné škody. Pokud výsadbu nemáme oplocenou, kontrolujeme ochranu jednotlivých stromů.

·         Je také dobré vyvěšovat ptačí budky k nocování pro sýkorky, které nám pomohou omezit velké množství přezimujícího hmyzu.

·         Ve sklepě kontrolujeme uskladněné ovoce, ovoce, napadené hnilobami odstraňujeme.

Únor

·         Odstraňujeme mumifikované plody, zapomenuté v koruně stromů i na zemi pod stromy (pokud není sněhová pokrývka ). Tyto mumie jsou zdroj infekce na jaře pro celou nastupující sezónu.

·         Pokračujeme v kontrole uskladněného ovoce ve sklepě. 

·         U starších stromů můžeme na plachtu seškrábat starou odumřelou borku, ve které jsou ukryty housenky obalečů a jiný hmyz. Následně ji spálíme.

·         Jako prevenci před vznikem mrazových desek můžeme kmeny stromů natřít vápenným mlékem.

·         Nadále kontrolujeme oplocení a chráničky proti zvěři. Vhodné je mimo oplocení odnést část ostříhaných větví, sloužící k okusu zajícům.

Březen

·         Dokončíme odstranění spadaného listí jako prevenci proti strupovitosti. Toto listí můžeme kompostovat, je však potřeba jej překrýt třeba vrstvou ornice.

·         Je poslední termín k dokončení likvidace všeho mumifikovaného ovoce.

·         Řezem odstraníme konce výhonů na jabloních, napadené padlím, a na angreštech, napadených hnědým padlím angreštu. Pokud došlo k okusu stromů nebo poškození mrazovými deskami, poškozená místa zatřeme Aversolem, Sanatexem, Pellacolem apod.

·         Těsně před rašením je vhodné ošetřit všechny stromy a keře měďnatým přípravkem. Preventivně tím působíme proti mnoha houbovým chorobám jako strupovitosti, kadeřavosti, puchrovitosti, suché skvrnitosti listů, chorobám kůry a dřeva. Teplota by měla být nejméně 7 °C.

·         V tomto termínu je také nejúčinnější postřik Sulkou proti roztočům a vlnovníkům.

·         Postřik proti kadeřavosti broskvoně děláme preventivně každoročně, pokud je při rašení deštivé počasí. Termín postřiku v některých létech bývá i časnější. Obecně v době, kdy kvete líska. Po vyrašení již nepoužíváme měďnaté přípravky, ale syntetické fungicidy (Delan 700 WDG, Syllit 65 WP, Dithane  DG Neotec).

·         Provedeme první preventivní postřik sirnými přípravky proti hnědému padlí angreštu (Sulikol 750 SC, Kumulus WG). Po odkvětu použijeme na druhý postřik Discus.

·         Obnovujeme lepové pásy na kmenech, připevňujeme pásy z vlnité lepenky na kladení obaleče jablečného.

·          V případě přemnožení mer na hrušních provedeme dva postřiky 1% kaolinem se smáčedlem, pokud teplota překračuje 10 °C.

Duben

·         Počátkem měsíce při teplotě nad 7 °C provedeme postřik proti přezimujícím škůdcům případně květopasu jabloňovému (Oleoekol, Biool, směs Ekol + Calypso 480 SC, Jarní souprava).  Tento postřik neděláme v době očekávaných mrazů. Nejpozději do fáze zeleného poupěte.

·         Do fáze myšího ouška provedeme první postřik proti strupovitosti (Syllit 65 WP, Syllit 400 SC), který zopakujeme.

·         U rybízu můžeme provést postřik proti antraknóze a sloupečkové rzi rybízu (Dithane DG Neotec, Baycor 25 WP).

·         Proti moniliové spále za deštivého počasí provedeme v době květu postřik (Horizon 250 EW), který zopakujeme.

·         Pokud trvá deštivé počasí, pokračujeme až do doby květu s postřiky proti kadeřavosti broskvoně (Dithane DG Neotec, Syllit WP 65, Delan 700 WDG).

·         U náchylných odrůd angreštu po odkvětu pokračujeme postřikem proti hnědému padlí angreštu (Discus).

·         Málo známá je možnost částečné ochrany květu meruněk v době očekávaní jarních mrazů v době květu postřikem Championu 50 WP v koncentraci 0,2 %.

Květen

·         Pokračujeme v ošetření proti strupovitosti prostředky Talent, Topas 100 EC, Punch 10 EV v kombinaci s Dithane DG Neotec, Merpan 80 WG, Delan 700 WDG.

·         U náchylných odrůd zasahujeme proti padlí (Sulikol K, Kumulus WG), odstraňujeme konečky napadených výhonů a růžic listů.

·         V době, kdy již opadly dvě třetiny okvětních plátků, ošetřujeme proti pilatce jablečné na jabloních (Calypso 480 SC) a pilatce švestkové a žluté na slivoních.

·         Ošetřujeme proti listovým mšicím, vlnatce krvavé a merám (Pirimor 50 WG, Mospilan 20 SC)

·         Proti hnědnutí meruněk při deštivém počasí ošetříme meruňky po odkvětu dvakrát (Syllit 65 WP, Baycor 25 WP).

·         Pokud se na hrušních každoročně ve velkém rozsahu objevuje rez hrušňová, po odkvětu dvakrát ošetříme vhodnými přípravky. Oficiálně není v ČR proti této chorobě povolen žádný přípravek, účinné jsou však všechny povolené přípravky proti rzi, např. Baycor 25 WP, Dithane DG Neotec.

Červen

·         Při deštivém počasí pokračujeme v ošetření jádrovin proti strupovitosti a padlí (Topas 100 EC, Talent).

·         Počátkem měsíce můžeme v nutných případech ošetřovat proti skvrnitosti listů třešně a višně (Syllit 65 WP, Baycor 25 WP, Punch 10 EW).

·         Podle signalizace zasahujeme proti obaleči jablečnému a obaleči švestkovému (Biopbit XL, Mospilan 20 SC, Calypso 480 SC).

·         V době, kdy kvete černý bez, zasahujeme na pozdněji zrajících třešních a sladkovišních proti vrtuli třešňové (Calypso 480 SC).

·         V případě výskytu kolonií mšic pokračujeme v ošetření (Pirimor 50 WG).

Červenec

·         Pokud pěstujeme odrůdy jabloní, které silně trpí fyziologickou skvrnitosti, způsobenou deficitem vápníku v plodech (‘Vanda‘, ‘Admirál‘, ‘Lipno‘, ‘Coxova reneta‘ …), začneme ve čtrnáctidenním intervalu s postřiky (Kalkosan 30, Kalkosol 25, Wuxal Sus Kalcium, Stopit…).

·         U angreštu po sklizni odstřihneme větvičky napadené hnědým padlím angreštovým.

·         Kontrolujeme přemnožení listových mšic, V případě jejich velkého výskytu zasáhneme (Pirimor 50 WG).

Srpen

·         Pravidelně ze zahrady odstraňujeme opadané plody (jsou nahnilé nebo červivé).

·         Pokračujeme u odrůd náchylných k fyziologické skvrnitosti dužniny v aplikaci postřiků vápníkem.

·         U maliníku odřežeme po odplození loňské letorosty. Mladé, neplodící ošetříme proti didymelovému odumíraní maliníku (Zato 50 WG, v ČR však není k tomu registrován).

·         Pozdní odrůdy jabloní a slivoní ošetříme podle signalizace proti druhé generaci obalečů (Mospilan 20 SP, Calypso 480 SC).

·         Při vlhkém počasí u pozdnějších odrůd jádrovin je možné koncem měsíce zasáhnout proti sazovitosti přípravky, povolenými proti strupovitosti (Discus …).

·         Při suchém a teplém létě může dojít k přemnožení svilušek a hálčivců u jádrovin a slivoní. Listy jsou šedobronzové, často svinuté. Stromy ošetříme arkaricidy (Sanmite – 1 postřik, Omite 570 EW, Omite 30 W – alespoň dva postřiky). Vhodná je biologická ochrana v předjaří vysazením dravého roztoče Typhlodromus pyri.  Zásadně na ovocné stromy nikdy nepoužíváme pyrethroidy (Decis, Karate).

Září

·         Vydezifikujeme sklep, police a obaly k pozdějšímu uskladnění ovoce (Savo, Chloramin).

·         Pokračujeme v postřicích vápníkem u odrůd, náchylných k fyziologické skvrnitosti dužiny. Nejdůležitější je poslední postřik, provedený 14 dnů před sklizní. Zpevňuje slupku, zmenšuje ztráty při skladování. Velice účinné je spojit jej s postřikem proti skládkovým chorobám (Zato 50 WG, Delan 700 WDG). Bezpodmínečně musíme dodržet ochrannou lhůtu přípravku.

·         Koncem měsíce na kmeny stromů připevníme lepové pásy proti píďalce podzimní.

Říjen

·         Pokud máme na kmenech stromů pásy z vlnité lepenky, sloužicí jako úkryt škůdců, tyto odstraníme a spálíme.

·         Odstraníme všechny mumifikované a nahnilé plody ze stromů a ze země.

·         Koncem měsíce, nebo počátkem listopadu, po sklizni ovoce ale až těsně před opadem listí můžeme k omezení strupovitosti v příští sezóně provést postřik 5% roztokem močoviny.

Listopad

·         Po opadu listí je velmi prospěšné sanitární ošetření všech ovocných stromů a keřů měďnatým přípravkem (Kuprikol 50, Champion…)

·         Spadané listí shrabeme a zkompostujeme. Kompost překryjeme vrstvou zeminy.

·         Pokud na patě stromů dochází k výskytu kolonií vlnatky krvavé, posypeme je prachovým páleným vápnem.

·         Likvidujeme nemocné a přestárlé stromy a keře.

·         Kontrolujeme uskladněné ovoce.

Prosinec

·         Zlikvidujeme zapomenuté moniliové plody na stromech a pod stromy. Kontrolujeme oplocení.

·         Zkontrolujeme uložení přípravků. Práškové nesmí zvlhnout, tekuté nesmí zmrznout.

·         Kontrolujeme uložené plody ve sklepě, shnilé odstraníme.

Po přečtení tohoto kalendáře se jistě mnoho čtenářů zhrozí z množství postřiků, které jsou nutné pro dosažení kýžené úrody. Není však důvod k zoufalství. Toto je přibližný přehled ošetření opravdu jen pro ty z vás, kteří netolerují  žádné nedostatky na pěstovaném ovoci. Ostatní si z tohoto přehledu mohou vybrat pouze ošetření proti těm škodlivým činitelům, kteří jim způsobují vážnější potíže.

Tento kalendář byl sestaven do značné míry s využitím publikace Účinná ochrana zahradních plodin autorů MUDr. Josefa Horáka a Ing. Jaroslava Roda CSc., kterou těm z vás, kdo se chcete s problematikou ochrany ovocných stromů seznámit podrobněji, vřele doporučuji.

_________
Autor: Miroslav Přasličák

zpět na seznam