Podnože pro třešně a višně

Generativně množené:

P-TU-1, P-TU-2, P-TU-3 – zvané ptáčnice, rostou bujně, jsou vhodné pro třešně pěstované v klasických vyšších tvarech. Nároky na prostředí jsou shodné s obecně uváděnými pro pěstování třešní.

Vegetativně množené:

´Colt´ - vznikl mezidruhovou hybridizací Prunusavium x Prunuscerasus. Odrůdy na něm naštěpované rostou slabě až středně bujně. Odolnost proti mrazu je dobrá. Stromy vstupují brzy do bohaté plodnosti.

P-HL-A – odrůdy na ni naštěpované rostou o30 až 40 % slaběji oproti ptáčnici. Nástup do plodnosti je rychlejší a plodnost větší. Je vhodná do hustých sponů a pro pěstování třešní na nízkých tvarech. Speciální požadavky na stanoviště a agrotechniku neklade.

P-HL-B – platí pro ni popis odrůdy předchozí, roste o něco bujněji, omezuje růst asi o 50% oproti ptáčnici. Je však náročnější na agrotechniku a citlivá na použití herbicidů.

P-HL-C – roste nejslaběji, asi o 70-80% méně než ptáčnice. Pro třešně je také možno jako podnože použít mahalebku. Její význam je při pěstování v sušších půdách, kde odrůdy na ni naštěpované rostou slaběji a brzy plodí.

Gisela 5 - kříženec (Prunuscerasus L. x Prunuscanescens). Vyniká velmi vysokou mrazuodolností kořenového systému a je tolerantní k virovým chorobám.Stromky na této podnoži plodí již v 2.roce a rostou slaběji o 40 až 60% v závislosti na konkrétní odrůdě.

Pro višně se používají stejně podnože jako pro třešně, některé odrůdy se mohou pěstovat i jako pravokořenné. Bujněji rostoucí odrůdy můžeme pěstovat na generativně i vegetativně množených podnožích, pro slabě rostoucí odrůdy volíme spíše bujněji rostoucí podnože generativně množené.

_________
Autor: Miroslav Přasličák, Ondřej Dovala, Radim Lokoč

zpět na seznam