Množení ovocných stromů a keřů

V množení ovocných stromů se rozlišují dva způsoby. První je generativní (pohlavní) množení, kdy nová rostlina vniká ze semene. Vegetativní množení spočívá v zakořeňování různých částí rostlin. Nově vzniklá rostlina je totožná s mateřkou rostlinou. Takto lze množit jak podnože, tak pěstované druhy.
Z několika způsobů vybíráme ty, které jsou nejběžnější a nejspolehlivější: štěpení, odkopky, odnože, řízkování.

Štěpování
Cílem štěpování, tzn. roubování a očkování, je udržet danou odrůdu a také ovlivnit podnoží růst a vývoj naštěpované odrůdy. Přenáší se tak určitá část – roub nebo očko na druhou rostlinu – podnož. Obě složky se navzájem ovlivňují. Podnož kotví v půdě rostlinu, zásobuje ji vodou a živinami, naroubovaná část pak zajišťuje fotosyntézu. Pokud je mezi roubem a podnoží dobrá afinita (snášenlivost obou složek), nestojí nic v cestě dobrému srůstu.
Více k tomuto způsobu množení ve vlastních kapitolách.

Odkopky

• mladá rostlina vzniká z adventivních pupenů na kořenech ve větší vzdálenosti od mateřské rostliny
• tradičně se tento způsob používal u pravokořenných slivoní – ‘Švestka domácí‘, ‘Durancie‘, některých višní, maliníku, ostružníku případně lísky atd.
• dnes se nepoužívá a ani nedoporučuje – nebezpečí přenosu virového onemocnění šarky slivoně.
• u podnože myrobalánu je tvorba odkopků spíše na škodu – silně podrůstá a zapleveluje krajinu

Odnože

• šlahouny, jimiž se množí jahodník
• šlahouny se začínají tvořit již od června, z půdy je v srpnu vyzvedneme, odstřihneme a přesadíme

Řízkování

• velmi efektivní způsob množení, kdy oddělené řízky na bázi zakořeňují
• tímto způsobem se množí keře – angrešt, rybíz, maliník, ostružiník a líska, u nichž je roubování zbytečně namáhavé

kořenové řízky

• používá se při množení maliníku, ostružníku a lísky, některých podnoží peckovin a jádrovin
• na podzim nařezané řízky (8-10 cm) uskladníme v písku nebo substrátu přes zimu v prostorech, kde není mráz
• na jaře je přemístíme do pařeniště, z adventivních kořenů vzniknou letorosty, z nichž nám vyroste sazenice

dřevité řízky

• odebíráme je z vyzrálých jednoletých výhonů, nařežeme je na 18-22 dlouhé (4-5 pupenů), u kdouloní a angreštu necháme ve spodní části řízku dvouleté dřevo
• uložíme do substrátu do bezmrazého prostoru
• na jaře je pícháme do záhonu, nad horním pupenem ponecháme čípek, aby pupen nezaschnul
• u černého rybízu bereme řízky již koncem srpna a sázíme přímo do záhonu, nad úrovní země jen jeden pupen
• je vhodné v polovině června zaštípnout vyrašené letorosty za 3.-4. listem, tím podpoříme větvení

bylinné řízky

• množí se jimi angrešt, rakytník, některé podnože slivoní, třešní a kdouloní
• odebírají se za vegetace, kdy mají rostliny listy, je nutná množárna (pařeniště nebo skleník), proto je tento způsob pro zahrádkáře náročný
• odřízneme asi 10 cm letorost, bázi seřízneme šikmo pod očkem, doporučuje se přepůlit listy, aby se minimalizoval odpar, je nutné udržovat stálou vlhkost,
• zakořeňování usnadní použití stimulátoru

zpět na seznam