Řez štíhlých vřeten

I když se štíhlé vřeteno může na první pohled jevit jako dosti pracný a složitý pěstitelský tvar, lze jej vhodně provedeným řezem úspěšně pěstovat.

Ideální je, když zakoupíme nerozvětvený špičák. Dále pokračujeme takto:

• Po vysazení na jaře zkrátíme na výšku 80 cm.
• Nejvyšší pupen ponecháme a 4 až 5 pupenů pod ním vyslepíme. Tímto opatření dosáhneme větší úhel odklonu vyrůstajících větví.
• Na jaře nám začnou rašit výše umístěné pupeny. Všechny pupeny, které by nám vyrašili níže než 60 cm od země vyslepíme. Takovýto narostlý obrost by se později pod váhou ovoce ohl k zemi a ztěžoval by ošetřování půdy pod stromy.

Pokud zakoupíme stromek již rozvětvený, postupujeme takto:

• Necháme u něj čtyři výhony a terminál. Výhony by měly mít odklon od kmene větší než 45 stupňů. To však bývá málokdy.
• Často si musíme pomoci výhony odklonit pomocí závaží, tvarovacího drátu, rozpěrek, kolíčků na prádlo a podobně.
• Tyto postranní výhony zásadně nezkracujeme. Pouze terminál zakrátíme asi 40 až 50 cm nad nejvyšším rozvětvením (až na některé výjimečné případy). I zde necháme nejvýše položený pupen, další 4 pupeny pod ním vyslepíme.
• Protože v tomto případě boční výhony nebyly zkráceny klasickým řezem po výsadbě, je zde značná odpařovací plocha, musíme během vegetace stromek dostatečně zalévat a přiměřeně vyživovat. Jinak by zababčil.

Druhý rok po výsadbě postupujeme podobně:

• Odstřihneme na jaře všechny bujně rostoucí výhony, které by konkurovaly terminálnímu výhonu a výhony, které rostou moc strmě.
• Nově narostlé výhony, pokud rostou pod menším úhlem odklonu než 45 stupnů, ohýbáme.
• Terminál opět zakrátíme asi 40 až 50 cm nad posledním rozvětvením. Poslední pupen ponecháme, 4 pod ním vyslepíme.
• Již od druhého roku se nám na plodných větvičkách objevují první plody. Pod jejich váhou se výhony sklánějí do vodorovnější polohy.
• Po celou tuto dobu tvarování štíhlého vřetene plodné větvičky nezkracujeme.

Stejně postupujeme ve třetím a čtvrtém roce:

• Výšku stromku bychom měli ukončit ve výšce 2,2 až 2,5 metrů. 
• Od čtvrtého roku bychom měli mít vřeteno zapěstované.
• V tomto období musíme dávat pozor na rovnováhu růstu a rodivosti. Pokud stromek moc bujně roste a málo plodí, je to špatně.
• Naopak pokud příliš mnoho plodí a narůstá málo výhonu, je to také špatné – stromek zababčí. Rovnováhu udržujeme probírkou malých plůdku v červnu, případně přistoupíme k opatrné redukci plodných větévek.
• Odstraňujeme pouze příliš bujné výhony na větevní kroužek.
• Nebo je můžeme zeslabit v době vegetace vyhnutím do vodorovné polohy či zakrácením v červnu a červenci.

Postupně obměňujeme celé větvičky - odplozenou část větvičky asi po třech letech zakrátíme těsně za mladším, vhodně postaveným vyrůstajícím výhonem – tzv. řez na převod. Na starém plodovém dřevě by se zhoršovala velikost a kvalita ovoce.

Po dosažení konečné výšky stromku věnujeme potřebnou pozornost terminálu – ten se již nezakracuje, ale řeže se na pod ním rostoucí výhon, který se může ohnout. Toto provádíme pravidelně každý rok. Nesmíme dopustit, aby nám na vrcholu přerůstaly silné výhony. Můžeme si pomoci i letním řezem.

Jak postupovat u odrůd, které plodí na dlouhém dřevě?

Odrůdy jako ‘Rubín‘, ‘Bohemia‘, ‘Gold Bohemia‘, ‘Dark Rubín‘, ‘Top Bohemia‘, ‘Rubinola‘ a podobné plodí na tzv. dlouhém dřevě, hůře se rozvětvují, jejich výhony vyholují.

Pokud však takovýto výhon ohneme do vodorovné polohy, postupně zpětně vytvoří plodonosný obrost. Výhony nezakracujeme.

Pokud výhon musíme zakrátit, provedeme to včasným letním řezem. Přírůstek je kratší, na konci se vyvine květní pupen. Zvýšená pracnost u těchto odrůd se nám vrátí v dlouhověkosti plodonosného obrostu. Nemusíme tak brzy přistupovat k obměně plodonosných větviček. Mám zkušenost, že i na osmileté plodné větvi je nezměněná kvalita plodů (pro srovnání u odrůdy ‘Šampion‘ se už od 4. roku kvalita ovoce podstatně zhoršuje). Běžně dosahuji úrodu u odrůdy ‘Bohemia‘ 25 kg ze stromku.

_________
Autor: Miroslav Přasličák, Radim Lokoč

zpět na seznam