Řez drobnoplodého ovoce

Rybíz, angrešt a josta

• Řez provádíme koncem února. Neřežeme těsně nad pupen, ale ponecháme asi 1 cm patku. Rána se nehojí, ale zasychá.
• Stromkový angrešt řežeme maximálně na 10 až 12 silných výhonů v korunce. Po výsadbě výhony silně zakratíme. Všechny slabé výhony odstraníme. Každý rok takto zapěstujeme několik silných výhonů. 
• Cílem je udržovat řídkou, vzdušnou, přístupnou při sklizni korunu.
• Starší jak čtyřleté výhony každoročně postupně odstraníme a nahrazujeme je novými.
• Pravidelně ještě během vegetace odstraňujeme obrost meruzalky na kmínku a na kořenech. Doporučuje se řezné rány ošetřit, protože často trpí plísni šedou, což bývá často hlavní příčinou uhynutí stromku. 
• U převislých odrůd můžeme zakracovat výhony na vnitřní pupen. 
• U odrůd, náchylných na hnědé padlí angreštové každoročně konečky výhonů zakracujeme.
• Osvědčuje se i postranní obrost na výhonech stříhat na takzvaný žebříček. Ponechat jen výhony, rostoucí do dvou stran, do plochých tvarů, ostatní obrost odstraňovat. Ovoce je větší, kvalitnější a je výborný přístup do koruny. 
• U stromku je nezbytný opěrný kůl a jeho řádné připevnění, zejména v místě korunky (nad rozvětvením)
• Červený a bílý rybíz řežeme podobně jako angrešt, obměňujeme čtyřleté větve, také u rybízu odstraňujeme slabé a nemocné výhony a větve.
• U keřových tvarů postupujeme podobně – opět pravidelně obměňujeme starší větve a zapěstujeme nové.
• U černého rybízu k obměně starších větví přistupujeme už po třech letech. Nejkvalitnější ovoce je vždy na mladém dřevě. Stáří dřeva poznáme podle barvy dřeva. Čím tmavší kůra, tím je větev starší. 
• Staré letorosty odřízneme u země. V takto zapěstovaném keři budeme v příštích letech průběžně zmlazovat 1/3 obrostu, zbylé mladé výhony budou dávat kvalitní ovoce.
• U keřových tvarů je velice důležité tyto vysadit o 10 cm hlouběji, než rostly ve školce. 
• Keře velice často poléhají, proto je i zde velmi vhodná opora.

Maliník a ostružiník

• Pruty maliníku, které vysazujeme asi 50 cm od sebe, seřízneme po výsadbě na délku 40-50 cm. Díky tomu vyženou adventivní pupeny mohutné letorosty. Pro pěstování maliníku je vhodná drátěná konstrukce – dráty ve výšce 80 a 150 cm. U ostružiníku, který by měl být v době výsadby silný jako tužka a měl by mít vytvořeny v místě, kde kořenová část přechází v nadzemní, dva pupeny, po výsadbě neprovádíme žádný řez. Vysazujeme 1,5 m od sebe a opět je vhodná drátěná konstrukce – dráty ve výšce 1 a 1,7 m nad zemí. 
• Výchovný a udržovací řez se neuplatňují – každoročně musíme odstraňovat pruty, které odplodily. U remontantního maliníku (plodí dvakrát) se v prvním roce tvoří plody na koncích letorostů, které vyrostly v tomtéž roce. Tato část pak odumírá, proto ji zakrátíme až do zelené živé části. Z pupenů se pak vytvoří květy, z nichž budou v příštím roce plody.
• Starý keřový porost seřežeme radikálně u země zjara, když již nehrozí velké mrazy, nemusíme mít strach, že nevyraší; výhony, které raší na nevhodných místech, musíme vyrýt i s kořeny.

Líska

• zimním řezem zapěstujeme 9-11 větví

zpět na seznam