Výroba alkoholických nápojů z ovoce

V současnosti velice oblíbený způsob zužitkování celé řady druhů ovoce. V domácích podmínkách je realizovatelná výroba ovocných vín, likérů a burčáků (ciderů).

Vlastnosti jednotlivých druhů ovoce používaných k výrobě ovocných pálenek

Švestky na výrobu slivovice jsou nejvhodnější surovinou vůbec, musí však být dobře vyzrálé, nejlépe se hodí pozdní odrůdy. Sklízíme je až v době, kdy začíná docházet ke scvrkávání plodů u stopky, tehdy je lze i dobře sklepávat ze stromů do připravených plachet. Plody jsou silně aromatické, obsahují nejvíce zkvasitelných cukrů, dobře a ochotně kvasí.

Rozhodující vlastností pro výběr odrůdy slivoní je jejich odolnost proti virovému onemocnění šarka. Plody ze stromu zasaženého šarkou nejsou vhodné do kvasů, mají menší podíl cukru a nemusí dobře vykvasit.

Kromě ‘Švestky domácí‘ jsou vhodné také ‘Durancie‘, ‘Wagenheimova‘, ‘Bühlská‘ a ‘Zimmerova‘ ze starších odrůd, z novějších odrůd bývá vychvalována pálenka z ‘Gabrovské‘.

Kvašení třešní probíhá velmi rychle, a to během 10-14 dnů. Proto kvas často kontrolujeme a po vykvašení dodáváme ihned k vypálení. Přezrálý kvas snadno octovatí. K výrobě třešňovice používáme pouze tmavé odrůdy, nejlépe ptáčnice - mají velmi dobrou kořeněnou příchuť. Žluté odrůdy s mdlou příchutí se příliš nehodí.

Zralá jablka a hrušky je vhodnější nechat kvasit ve formě vylisované ovocné šťávy (moštu). Nevyzrálé hrušky kvasí neochotně, kazí se a  zvrhávají se do octového kvašení.

Na výrobu destilátu jsou ze starých odrůd jabloní doporučovány především ‘Grávštýnské‘, ‘Jadernička moravská‘, ‘Kardinál žíhaný‘, ‘Panenské české‘ a ‘Strýmka‘. Lze použí samozřejmě i jiné odrůdy zralého ovoce.

K výrobě hruškových destilátů jsou podle dlouhodobých zkušeností nejvhodnější odrůdy ‘Amalinská máslovka‘, ‘Magdalenka‘, ‘Špinka‘ a ‘Williamsova čáslavka‘.

Meruňkovice je jednou z nejlepších pálenek. Předpokladem je zpracování plně vyzrálých plodů.

zpět na seznam